Jednou
za mnou přišla
dcera celá uslzená. Srdce se mi sevřelo lítostí nad mými "nebohými,
nedoceněnými" dětmi. Soucitně jsem se zeptala: "Co se ti stalo, broučku?" Po záplavě slz a hlučném vysmrkání pronesla dramaticky: "Já
nejsem holka!" Srdcemi vynechalo a ve vteřině mi proběhla hlavou všechna výchovná pochybení, jichž jsem se kdy dopustila. Hlasemsevřeným obavou jsem ze sebe vypravila: "Proč myslíš?"
Následovala
další záplava slz, delší než předchozí. Po efektní pauze z ní vypadlo:
"Protože mám strašně chlupatý ruce." (Po důkladném prozkoumání jsem
objevila asi deset chloupků viditelných jen s lupou)
Slovník cizích slov na téma originalita hovoří velmi stručně. Jiný význam tohoto slova zní - původnost, svéráznost, osobitost. Často slyšíme výzvy: buď originální, neopič se, stejně jako ocenění: ten je tak originální. Myslím, že význam slova originalita je mylně chápaný a často přeceňovaný. Co je vlastně originální?