Pod jabloní

Paměť je jako studna,
co do ní padne nevidíš,
leží to kdesi u dna
a objeví se jen když spíš.

Neutrální

Proč mám pocit, že má mysl sevřená je obručí?
Proč jinak cítit a jinak jednat. Jak rozum poručí.
Dny překonávám jako vlny v urputném snažení,
však neznám směr, nevidím cíl či aspoň znamení.

Prozření

Zamlklé bdění, neklidné sny,
probdělé noci, nevlídné dny.
Jitra tak kalná, večery chladné,
zraněná duše bez víry chřadne.