20. 9. 2012
11. 9. 2012
Patetická
aneb Hrát můžeme jen s kartami,
které nám byly rozdány
Tak jako každý
i já se někdy ptám..
Kdo vlastně jsem?
Odkud jdu... a kam?
5. 9. 2012
VOTOKESANÍM
Jsem šílená, či dospělá?
Jak ráda bych napsala.. ani jedno! Pravdou však je, že mne postihla nejhorší možná varianta a to kombinace obojího. Po fyzické stránce se cítím víc než dospělá, řekla bych až zralá na samém pokraji vadnutí, zatímco psychicky velmi mladá, v nelichotivém smyslu, tedy nepoznamenaná rozumem, který se měl zákonitě ( spolu s rozvrzanými koleny a šedivějící pěšinou) dostavit s věkem.
Tak mi to alespoň, kdysi dávno, tvrdila moje drahá, o dvanáct let moudřejší sestra Vlastička.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)