Ohlédnutí za babím létem

Babí léto prý získalo své pojmenování podle pavučinek typických pro toto období, které poletují vzduchem a ať vkročíte kamkoliv, lepí se vám na obličej. Jejich barva připomínala lidem šedivé, babkovské vlasy a proto babí léto. Jinde jsem se zas dočetla, že jde podobenství přirovnávající přírodu k ženě. Jaro je děvčátko s vlasy plnými květů jabloní, sasanek, sněženek a bledulí. Mladá dívka oděná do svěží zeleně s duhovou šerpou a růžovým věnečkem je obrazem léta. Babí léto je pak žena, která je ještě třeba docela pěkná, ale tak jako slunce v tomto čase sice svítí, ale už nemá takovou sílu, i tato žena je sice ještě celkem k světu, ale už nemá tu páru, co zamlada.

Snílek

V březnu vyhlásil Petr Vápeník/ Čerf na svém blogu zajímavou soutěž, ve které šlo o to pojmenovat Petrovy fotografie z cyklu nazvaného Fantaskní příběhy ze světa kůry. Protože jsou to překrásné fotky a vymýšlení názvů mě moc baví, zúčastnila jsme se také. Pojmenovala jsem všechny fotografie a užila si příjemné chvíle při prohlížení fotek a hledání příběhů v nich ukrytých, ale vůbec mě nenapadlo, že to bude jeden z mých názvů, který se Petrovi zalíbí a já si budu moct za odměnu vybrat jednu z fotografií. Život je plný překvapení, stalo se. Dívka s culíkem a přísný srnčí bůh zabodovali.