Krajina posedlá zimou

Když mi před časem zmizela většina fotek, pokusila jsem se je zpětně doplnit, alespoň ty, které jsem měla někde uložené. K některým článkům jsem dohledala všechny, jiné články, dá-li se tomu tak říkat, jsem bez lítosti smazala. Mám ještě v živé paměti ty první chvíle s foťákem a pocit, že na fotkách i všední věci vypadají daleko zajímavěji než ve skutečnosti. A někdy to tak opravdu je. Ale mnohem častěji ne, tedy alespoň u mě. Adié! vy milé neobyčejně obyčejné obrázky. Užily jste si svých pět minut slávy, potěšily jste mě a přišel čas se rozloučit. 

I kočky mají rády knihy

Že jste už přečetli o kočkách kdeco ale o této jejich intelektuální zálibě nikde nepadla ani zmínka? Pak jsem asi první, kdo ji popsal ale rozhodně ne první, kdo tuto v podstatě osudovou přitažlivost kočky a knihy vypozoroval. Nakonec kdy je člověk (personál, jak trefně říká Růženka) nejvíc v klidu a tudíž i nejpřístupnější projevům kočičí náklonnosti? Přece když si sedne ke knížce, k novinám nebo k notebooku. Co na tom, že původně chtěl koukat do těch na první pohled nudných řádků. To se dá jednoduše změnit. Zalehnout knihu a hotovo. A člověk by musel být bláhový bloud, kdyby nevyměnil houfy písmenek, která mu nikam neutečou, za pohled do zářivých kočičích očí, které se k němu stáčí jako květy slunečnic za sluncem.

Zkratky ke vzpomínkám

Říká se, že nejspolehlivěji nás přenesou do minulosti vůně. Souvisí to prý s tím, že čich, který je z našich pěti smyslů nejstarší a nejjednodušeji strukturovaný, přenáší informace jinými cestami, zapojuje jiné vrstvy mozku než ostatní smysly a cesta vzruchů je kratší, díky čemuž vytváří i snadněji asociace. Asociace mezi pachy a ostatními vjemy mají silnější emocionální obsah, což pak přispívá i k jejich pevnějšímu ukotvení v paměti.