Úvodem si dovolím parafrázi citátu úžasného pana Neffa:
,,Doba je mimo jiné definována i tím, co pokládá za normální."
Dvorana zvrhlosti Ondřej Neff
Slovo normálnost pro mne, člověka rozporuplného přesto otevřeného, ze všech sil se upínajícího k poblikávajícímu majáku rozumu, představuje jakousi širokou deltu, rozprostírající se mezi všedními starostmi typu - jak přečkat týden před výplatou, přes poněkud bizarnější - jak vyjít a nekrást, až po sledování podivuhodných přemetů naší politické manéže. Kauza pana Ratha tak pro mne nenabývá osudovosti vrcholku ledovce, ale stává se pouhým potvrzením, že je vše při starém.