Co když...

Ač nepálená z hlíny, přesto spálená,
doteku smirku znalá, nabroušená..
Kámen ohlazený, dvakrát nevstoupíš,
nevěří na zázraky a myslí si: Co když...

Co když nejsme jednorázoví,

co když se někdo dozví

o touze po naději, po splynutí,

co když nás něco nutí

jít dál, byť v cizích šlépějích.

Kouzlo nových rán, všemocná síla citů,

já vím, že jsem, a že i ty někde jsi tu,

do protisměru jak sova stočím hlavu,

vzlykajíc písmeny, přesto stále plavu..

a myslím si...

Co když sliby někdy stačí,

co když ať v křiku nebo pláči

jsme jednorázoví,

co když se nikdo nedozví

o peripetiích nás dvou.

Co když

vázána sliby oněmíš?

Co když....