Mína

Dovoluji si představit nejnovějšího člena rodiny - slečnu Mínu. Na začátku prázdnin se najednou zničehožnic objevila v naší zahradě. Přes nenadšení manžela i táty - táta se svým vyhraněným estetickým cítěním jí neřekne jinak než malá příšera - jsme si ji oblíbily.

Pekelná brána

Drobná paralela by tu byla. Chinaski

Mohl by z toho být pěkný článek. Lukáš

Když mi dcery v trudnomyslných zimních měsících navrhly společné sledování seriálu Hrdinové, s díky jsem přijala. Taková nabídka se neodmítá. Krásní lidé se zvláštními schopnostmi si mě rychle ochočili a netrpělivě jsem čekávala na další díl. Přestože má seriál čtyři řady, přičmž první a čtvrtá jsou nejlepší, jednou skončit musel. Mezitím jsme si však oblíbily naše společné večery a vyvstal problém co budeme sledovat dál.

Jsi tu, Carrie?

Stávala u okna otevřeného do léta. Pod trikem vystouplé lopatky. Nebo křídla. Zeptala jsem se: "Znám tě?" Beze slova ukázala ven. Ten pohled mě vyděsil. Svět byl nakreslený na čtverečkovém papíru. Natáhla jsem ruku před sebe. Pletivo. Jsme králíci? Chtěla jsem se zeptat dívky. Byla pryč, ale v prachu na parapetu stálo jméno. CARRIE. "Paní Tománková, večerka. Čas na vaše léky. Na víkend jdete domů," ječí Tlustice a předstíraný zájem jí odkapává z tučné mordy.
Sedím na kraji židle. Ruce hledají čeho se chytit, nakonec nachází jedna druhou. Mdlý neživotný dotek. Chabá úleva. Manžel a lékař mluví. Na hlavu se mi sypou slova: amnézie, na zkoušku, pravidelně léky, v pondělí zpátky. Cestou domů zimomřivě mlčíme. Doma je v panelákovém bytě.

Pijáci čaje

Pijáci čaje

aneb

najděte si svůj vlastní čajník!

obrázek by se taky mohl jmenovat

Čaji EARL GREY nikdo neodolá, ale to už

příliš zavání reklamou.

inspirací mi byla soutěž na blogu Kariol - Co se skrývá v Čajníku?