Pro pokročilé švadlenky je ušití velikonoční dekorace ve tvaru ptáčka pravděpodobně na stejné úrovni jako pro kuchařky zalití kafe případně uvaření vajíčka natvrdo, ovšem těm méně zdatným (rozuměj mně) - může způsobit pár vrásek. Kdybych ovládala cestování v čase, vrátila bych se o dva dny zpět a přestože autoři sci-fi důrazně nedoporučují setkání jedince se svým mladším (nebo starším) já, riskla bych to, poklepala své předvčerejší verzi na rameno a se spikleneckým úsměvem bych jí předala svitek papíru převázaný úhledně mašlí. Možná bych setrvala i o chvilku déle, než je nezbytně nutné, jen abych viděla, jak se zatváří, až rozváže mašli a rozbalí papír v jehož záhlaví se skví krasopisně vyvedený název a pod ním pár postřehů, které bych možná v začátku své tvorby ocenila. Možná. Vypadalo by to asi takto:
