aneb Hrát můžeme jen s kartami,
které nám byly rozdány
Tak jako každý
i já se někdy ptám..
Kdo vlastně jsem?
Odkud jdu... a kam?
Přicházím ze stínu
a do stínu se vrátím,
toužím po světle
a za svou touhu platím.
Bráním se marnosti
i když cítím strach
a v hloubi duše vím,
že z prachu vzejde prach.
Každý úsměv, každou radost
život tvrdě zdaní..
přesto hraju dál,
srdce je mou slabinou...
srdce je mou zbraní...
Poznámka: Použít jedno slovo v básni dvakrát je trestuhodné a ještě trestuhodnější,
když jde o profláknuté klišé - srdce. Vím o tom.
Zastřelte mě !
téma týdne - Charakter člověka
Žádné komentáře:
Okomentovat