Z milosti! aneb
Některá rána se musím sama sobě představit)
Sedlinu kalného rána
tužkou rozvířím.
S výrazem mdlobným
rozjímám,
zda budu a kým
v dni čerstvě
oblečeném.
Školou malby pro pokročilé
se ranní hygiena stává.
Fotky ?
Jedině černobílé!
Zrádce na zdi,
jehož se v šoku táži,
co v bytě pohledává,
svádí k úvahám,
není-li lépe bytostem
co v zrcadle
se neodráží.
Záchovná dávka kofeinu
s kapkou éteru,
kde špatnou horší
střídá zpráva,
nastolí roztřesený
klid.
Není to zlé.
Ve světle hvězd
pohledná jsem
a krom té hlavy
snad i zdravá.
Ne, není.
Hůř
vždycky
může
být.
Žádné komentáře:
Okomentovat