V souladu s přírodou
si taky trochu mlžím.
Rozostřím obrysy příliš ostrých (h)ran.
Kontury črtané uhlově černou tuší
vodovým štětcem měkce překrývám.
V souladu s krajinou
dávám přednost šedé.
Šedivé myšlenky, nevlídná ztichlá zem,
nad hlavou skloněnou bledězimní nebe,
na mrtvých pažích černé kaňky vran.
V souladu s Dobou
chladem prorůstám.
Vybledlý pohled klouže bezčasím.
Až hlasem medovým faleš zalepí ústa,
zhasí-li žár cituprostá krusta,
při plném vědomí
vděčně zledovím...
téma týdne - Problémy 21. století.
Žádné komentáře:
Okomentovat