21. 2. 2022

Jak ušít ptáčka

Pro pokročilé švadlenky je ušití velikonoční dekorace ve tvaru ptáčka pravděpodobně na stejné úrovni jako pro kuchařky zalití kafe případně uvaření vajíčka natvrdo, ovšem těm méně zdatným (rozuměj mně) - může způsobit pár vrásek. Kdybych ovládala cestování v čase, vrátila bych se o dva dny zpět a přestože autoři sci-fi důrazně nedoporučují setkání jedince se svým mladším (nebo starším) já, riskla bych to, poklepala své předvčerejší verzi na rameno a se spikleneckým úsměvem bych jí předala svitek papíru převázaný úhledně mašlí. Možná bych setrvala i o chvilku déle, než je nezbytně nutné, jen abych viděla, jak se zatváří, až rozváže mašli a rozbalí papír v jehož záhlaví se skví krasopisně vyvedený název a pod ním pár postřehů, které bych možná v začátku své tvorby ocenila. Možná. Vypadalo by to asi takto:

Jak ušít ptáčka

1)Nepodceňuj zkušenost jiných, najdeš-li střih na ptáčka nebo cokoliv, co hodláš šít, nestyď se, neváhej, kopíruj. A že je na internetu spousta předloh. Co Čech to muzikant a peče celá země, ale každý, kdo zrovna nemuzicíruje a nepeče, šije. Ušetříš si tak spoustu zklamání, prostříhané látky a neidentifikovatelných hybridů. Jednička z kreslení na prvním stupni základní školy tě skutečně nestaví do pozice všestranného výtvarného umělce, který vystřihne pěnkavu nebo stehlíka na počkání.


2) Pamatuj, že papír a látka jsou dva odlišné byť spřízněné světy. I když už ten návrh na papíře víceméně připomíná něco zpěvného z našich luhů a hájů, není zaručeno, že si zachová svou identitu po převodu do látkové podoby. V lepším případě z toho vzejde bažant místo pěnkavy, v horším lachtan, dinosaurus nebo ponožka. 


3) Důvěřuj špendlíkům. Hypnotický pohled, zbožné přání a sílu vůle užiješ v mnoha oblastech života, ale dva kusy látky ti pohromadě neudrží. Stačí dva tři, nemusí to být ošpendlené kolem dokola, když se ti to zdá tak zdržující, ale ten rozdíl při sešívání je neuvěřitelný. 


4) Pokus se pochopit zákonitosti týkající se obou nití, jakým způsobem spolupracují a věř, že když se ti hned při prvním stehu udělá pod jehlou chuchvalec, stroj nespokojeně zahučí a s jehlou nejde pohnout, je skutečně něco špatně a určitě to nevyřeší důraznější sešlápnutí pedálu.


5) Nešij odhadem. Nevěř fámě, že když sto opic bude sto let bušit do sta šicích strojů, minimálně jedna z nich trumfne Karla Lagerfelda i Gianniho Versace. Přímka místo obloučku může napáchat nevratné mutace viz. krutohlav. Zatímco v přírodě proměna druhu přizpůsobujícího se podmínkám trvá řadu let a není-li v silách živočicha přizpůsobit se, může dojít až k jeho vyhynutí, v šití stačí pár stehů vedle a hned máš novorozeného mutanta. Dlouhá série krutohlavů pak může vést k vyhynutí švadleny.


6) 
Volné nesešité místečko, kudy se bude plnit ptáček vatou, nechávej zhruba tam, kde bývá umístěna kloaka. Pokud je posuneš dopředu, takříkajíc blíž k volátku, při ručním došívání většinou už nedocílíš požadovaného buclatého tvaru a ptáček bude dole jak useknutý viz. kachna. 

7) Než se pustíš do šití, vyvětrej si pracovnu/kuchyň po předchozím vaření guláše a knedlíků, do šití se pusť až v momentě, kdy rtuť v teploměru klesne pod osmadvacet stupňů a vlhkost vzduchu přestane připomínat deštný prales. Také se přesvědč, kde jsou ostatní členové rodiny, případně jim vymysli činnost, která je spolehlivě zadrží mimo šicí sektor. Jemné práci s detaily a křehkému zvolna a těžce se rodícímu sebevědomí švadleny víc než co jiného nesvědčí orosené čelo, kapka potu na špičce nosu a triko nalepené na zádech, přibodnuté očima manžela, který se za tebou provaluje na gauči, se zájmem sleduje každý tvůj pohyb a  trousí poznámky typu: ,,To máš ty nitě tak krátký, že pořád zastavuješ?" Nebo: Poté, co prvního doslova vypoceného ptáčka vytrhneš ze stroje, nenápadně mu vytáhneš z hlavy kus zlomené jehly a zvedneš ho triumfálně nad hlavu, zamyšleně pronese: ,,To je ponožka?"


8) Když ani dvanáctý ani třináctý zpěváček neodpovídá tvým představám a spíše než skřivánka nebo vrabce připomíná vyjícího bažanta, ploskoleba, kachnu nebo něco abstraktního, představ si s jakou slávou umístíš fotky dekorací - až se jednou povedou - na Pintetrest, znehybni ty dva kusy látky nesmlouvavým pohledem a špendlíky, sešlápni pedál až k podlaze a pusť se do čtrnáctého. Jednou to vyjde. 


9) Povedenější kusy použij na výzdobu, ale nezatracuj a nevyhazuj ani ty méně atraktivní. Něco poslouží jako jehelníčky, něco jako hračky pro psa a kočky. I pro nejohavnější ptáčky se ale najde využití. Ostatně krása je jen pocit a jak říkala Madlenka při ukázce dalšího příspěvku v obludáriu pracovně nazvaného chocholoušek: ,,Není škaredej, je prostě svůj." Takže všechny ty silně originální a "své" obludky můžeš třeba odnést do lesa a rozvěsit je v nějakém zapadlém koutě po stromech, nafotit a sdílet na FB jako Hájek mutantů nebo Hitchcockův ráj, který jsi čirou náhodou objevila. Zatraktivníš tím svůj rodný kout a vytvoříš turisticky přitažlivou lokaci. Nakonec určitě si moc dobře pamatuješ, když Jirka tebe a holky vyvezl na výlet nazvaný velkolepě výprava za padlým partyzánem. Ve skutečnosti šlo o špice gumáků zpola zakopaných v zemi. Dílo nějakého vtipálka, v horším případě špatně pohřbený myslivec. Soudě podle prošlapané pěšiny jsme nebyli první, kdo gumáky v jejich samotě navštívil. Partyzána, respektive jeho nohy, jsme uctili minutou nevěřícného ticha a překvapivě jsme my holky v následujících letech ani jedna nepocítily nutkání navštívit je znovu. Na rozdíl od Jirky, který se při cestě kolem inkriminovaného místa mnohokrát rozvzpomínal na náš někdejší výlet. 

10) Každý výtvor s trpělivostí a radostí vznikající pod lidskýma rukama si zaslouží aspoň malou šanci a většina atrakcí si nakonec najde svého uživatele. Rodiče s malými dětmi jsou vděční za jakékoliv rozptýlení při škobrtání lesem v honbě za čerstvým vzduchem a zážitky a bizár ocení většina populace od třinácti nahoru. 


Všem švadlenkám, kuchařkám, muzikantům i těm ostatním přeji, ať se daří vše do čeho se pustí a tobě moje milá předvčerejší verze, ať tě to pořád všechno baví, i když se zrovna nitě šmodrchají, jehle mají krátkou životnost a mutantů už máš na dvě obludária. 😉




Ploskoleb a jeho parta.

Ruby se to ale docela líbí. 


Vyjící bažant, kachna a krutohlav.



Krom několika lachtanů je poslední várka už docela koukatelná. 


Něco jako holubice. Nebo hrdličky. 😉

25 komentářů:

  1. Jé, jak já se nasmála, zrovna zápasím s výšivkou, ale chuchel na šicím stroji taky moc dobře znám! A máš to pěkný, nějaký ten nedostatek snadno zakryje chocholka či ozdůbka...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuji, ráda jsem pobavila. Vyšívání je taky určitě hodně napínavá disciplína. ;)

      Vymazat
  2. Fredy Kruger

    " Upad´ mi knoflík od poklopce !
    Jehlu, nit vezmu ! neb přišít to chce !!

    ... však stahovat kalhoty ?
    jest blbé !
    Knoflík si přišiji na sobě !"

    Jossef Bambula zatáhl břicho
    a šije dratví !
    ... sic občas to píchlo,
    knoflík byl přišit ve chvilince .....

    Bambula pádil hned do hostince !!
    Když po pěti pivech chtěl ,,vypustit páru,,
    Nutno mu bylo jít k pisoáru....

    Povstal a ku WC vyběhl bystře

    ... z hajzlu zní výkřiky : " Ježíšikriste !"

    Kdekdo tam přiběh´! Tam každý se mačká ......

    " Pošuk ten !! ku gatím... přišil si ptáčka !"
    ( řvou všichni ) : " Přijít tak na něho ,,hnačka,, !!"

    řve číšník : Odervi stehy !!
    hej ! ... no ták !!"

    .... teď Bambula všem je za idiota !

    OdpovědětVymazat
  3. :D :D Jak jsem došla k větě ...však stahovat kalhoty jest blbé... hned jsem věděla, že jest zle. Jéžiši, ten si dal! A dratví! O té hnačce nechci raději ani přemýšlet, ale vím, že to zas nějaký čas nedostanu z hlavy. Děkuji za zajímavý příspěvek k tématu jak přišít ptáčka. :D

    OdpovědětVymazat
  4. S chutí jsem přečetla, pobavila jsi mě.Ať se Ti daŕí při realizaci dalších jarních nápadů.

    OdpovědětVymazat
  5. V dnešní době by se měly šít hlavě mírové holubice.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Víš, kdybych věděla, že to k něčemu bude, obětovala bych cejchy i ubrusy a našila jich tři koše, ale bojím se, že ani kdyby se dali do šití všichni, co šili roušky, stejně by to nepomohlo. Tady bohužel nepomůže šití, švadleny ani holubice.
      Hrozící válka tíží nás všechny bez rozdílu. Smích nebo alespoň malé pousmání je ale zatím pořád povolené. :)

      PS: Dílem náhody se mi opravdu podařilo v rámci výroby ptačích mutantíků ušít něco jako holubice nebo hrdličky. Přikládám fotku do článku. :)

      Vymazat
    2. V každém článku má být holub, to tvrdím pořád.

      Vymazat
    3. Jsem ráda, že to vím. ;)

      Vymazat
  6. Nešít odhadem, to je základní pravidlo!:) Když on je člověk tááák nastartovanej na ten finální výrobek, že na nějaký přesný měření a popojíždění po pár stezích není čas. Krásní jsou!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně tak, zkraje jsem si říkala, že to stačí přibližně, že to dostanu do ruky a pojedu jedním tahem, jenže ono opravdu stačí pár stehů vedle a hned je to pak po vycpání na tom tvaru znát a vlastně to nestojí za to. Už jsem se taky poučila. ;)
      Děkuji. :)

      Vymazat
  7. Nejen tím návodem, průběhem šití i výsledky jsi mě hodně pobavila. To, že kočičce se tvé výrobky tak líbí ber jako důkaz, že jsou pěkné. Kočky ví co je hezké a když si s tím mohou pohrát- paráda,.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Růženko, to mě moc těší. Děkuji za milá slova. :)
      Mám tak trochu pocit, jako bych to šila před dlouhým časem v nějakém ještě docela idylickém světě a ne před pár dny, jak se mezitím všechno změnilo. :)

      Vymazat
  8. Ahoj Pavli, líbí se mě Tvoje holubičky,hrdličky, lachtani, bažant, kachna a krutohlav ! Taky mám nachystáno na šití ptàčků, jen nevím, kam jsem to zastrčila... Moc jsem se pobavila u popisu Tvého snažení. Měj se hezky a ať se Ti daří. Zdraví Lenka
    www.babilenka.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Leni, jsi moc hodná a děkuji. Ale řeknu ti popravdě, že jsem je teď při přišívání sňůrek znovu prohlížela a mám před sebou ještě hodně tréninků. Na dekoraci před vchod je ale použiju, akorát bažanta a kachnu jsem vyřadila, nějak k nim nemohu nalézt cestu. :D

      Vymazat
  9. Bev, mohla by ses přihlásit do soutěže o národního ptáka. V té rodince je jeden pěknější než druhý.

    OdpovědětVymazat
  10. Krása. Tentokrát si beru k srdci hlavně pravidlo č.5: "Nešij odhadem". Tedy - přesněji řečeno, jen jeho první část :-).

    OdpovědětVymazat
  11. Děkuji, pánové, za milá slova, i když téma šití není určitě zrovna váš šálek kávy. Vtipní a laskaví gentlemani jako vždy. :)

    OdpovědětVymazat
  12. Milá Bev, tohle jsem teď opravdu potřebovala, návod, který pobaví a s cennými radami navrch! :)
    Holubičky jsou elegantní, ale jinak nechápu, co máš proti lachtanům a dinosaurům? :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Jani, jsem moc ráda, že se ti to líbilo. A proti lachtanům a dinosaurům nemám už vůbec nic. Měla jsem tu teď na návštěvě ségru s neteří a její malou dcerkou a o ptáčky byl překvapivý zájem, dokonce i bažant a kachna odešli do světa. Moc mě to potěšilo - jednak to už tak rodina umí - a navíc teď můžu pokračovat v tréninku, aniž bych měla pocit, že zbytečně plýtvám látkou a šiju pořád to samé. Krom toho jsem ještě spoustu krásných látek dostala, takže jedu dál. :D ;)

      Vymazat
  13. Druhorozený mrkl na titulek a zeptal se, jestli s Patočkou už nepočítám, když si chci ušít ptáka...:-D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Co na to říct? Snad jen, že asi vím, po kom má druhorozený smysl pro humor. ;)

      Vymazat