Neklepe třikrát,
jak je ustáleným zvykem,
přichází bez pozvání.
Okapy laská promodralou dlaní,
oči chladí mřížovím.
Mistr promítač,
lapač jasu, král červích děr,
co odšpuntují duši
jak láhev zkysaného vína.
Jsem doma. Zapal svíce,
ty dlouhé, k přijímání,
chvilku si pohovím.
Mám s sebou filmy, samý dobrý fláky.
Připrav kinosál,
ten za očima,
kde vždycky je šest večer
podzimního času.
Jsem starý špatný známý.
Neděkuj.
Neproklínej.
Nemáš zač.
Neklepu třikrát.
Nevcházím bez pozvání.
Žádné komentáře:
Okomentovat