Objevila jsem pár starých obrázků. A když říkám starých, myslím opravdu starých. Dvacet a víc. Těžká romantika, jak kdysi řekla při pohledu na mé kresby ségra. Některé jsem použila jako ilustraci k článkům, ale většina zatím poklidně snila v archivu. Uvidíme, jestli tam radši neměly zůstat.
Tento hrad jsem kreslila podle nějaké pohádkové knížky, ale na její název si už nevzpomínám.
Zámek malovaný podle obrázku v knize Dvanáct princezen a začarovaný palác.
Plachetnice podle obalu knihy Černá sága Ludmily Vaňkové.
Další plachtenice tentokrát podle ilustrace v knize Švýcarský Robinson.
Obrázek podle předlohy v knížce Okresní Ikaros.
Můj budík, který mě v osmnácti (a dalších letech) budil do práce.
A tohle už vůbec nevím, kdo měl být.
Něžná i proradná, krutá i bezradná...
No, prostě Salome, nebo spíš
moje představa o ní.
Tento výtvor vyloženě žádal o vylepšení. Dnes už to vidím taky.
Díky, holčičky.
Věřte, nevěřte, k tomuto obrázku mě inspiroval CML z Návštěvníků, ale zaboha si už nevzpomenu čím.
Když si obrázky teď znovu prohlížím, napadá mě, že důvod, proč jsem je zatím nepředvedla, je nekvalitní ofocení a pak znatelné známky uběhnuvšího času. Přece jenom je to spousta let a když byly holky malé, patřilo prohlížení mých obrázků k jejich oblíbené zábavě. Občas je i dotvořily voskovkou, nebo něčím pokapaly, když jsem si na ně nepostavila hrnek od kafe zrovna sama. Jsem si těchto nedostatků vědomá a případným pohoršeným se za ně omlouvám.
S pozdravem Bevíčková.
Žádné komentáře:
Okomentovat