Nandej mi do hlavy tvý brouky
a bůh nám sebral beznaděj
v duši zbylo světlo z jedný holky
tak mi teď za to vynadej.
Zima a promarněný touhy
do vrásek stromů padá déšť
zbejvaj roky asi ne moc dlouhý
do vlasů ti zabroukám pá, pá, pá...
Tvoje oči jenom žhavý tóny
do těch slunce zapadá,
horkej vítr rozezní mý zvony
do vlasů ti zabroukám pá, pá, pá...
Na obloze křídla velkejch ptáků
tak už na svý bráchy zavolej,
na tváře ti padaj slzy z mraků
a bůh nám sebral beznaděj.
V duši zbylo světlo z jedný holky
do vrásek stromů padá déšť,
poslední dny, hodiny a roky
do vlasů ti zabroukám pá, pá, pá...
Žádné komentáře:
Okomentovat