Novela O myších a lidech vypráví příběh dvou přátel, Lendy a Jiřího, putujících za prací z místa na místo. Jejich největším snem je vlastní farma, malé hospodářství, které by bylo jen jejich a oni se tak stali vlastními pány. Život jim znepříjemňuje Lendovo postižení. Je to ve své podstatě hodný a pracovitý člověk. Bohužel však trpí duševní poruchou, či spíše zaostalostí, takže je rozumově na úrovni dítěte. V kombinaci s jeho až nelidskou sílou je to zdroj neustálých problémů do nichž oba přátelé znovu a znovu upadají a které již Jiřího nebaví řešit. Přesto však přítele neopouští i když mu mnohdy jeho tupost vyčítá.
Lenda také zbožňuje všechno hebké a je mu jedno jestli je to kus sametu
nebo zvířecí srst. Jak se mu však dostane do ruky živý tvor rychle pod jeho silnýma rukama zhyne. Ne snad, že by mu chtěl ublížit. Jen nezná vlastní sílu. Na nové farmě, kam jsou oba přátelé přijati, se seznamují s dalšími dělníky, ale i se správcem a jeho rodinou. Curley správcův syn je boxer v lehké váze a krom toho nafoukaný, nesnesitelný arogantní fracek, který se nedávno oženil s krásnou avšak dosti pochybnou ženou. Zdá se, jako by byla fascinovaná společností mužů. Jiří ji ihned odhadne jako původce možných problémů a nemýlí se. Spřátelí se se starým zmrzačeným Candym. Řeč přijde i na jejich sen o vlastní farmě a Candy se jim nabídne jako třetí do party s tím, že má finance, které by dost zásadně vylepšily jejich vyhlídky na osamostatnění. Jiří přijímá a jakoby zázrakem se zdá, že to co vždy znovu a znovu musel jako pohádku vyprávět Lendovi, by se mohlo opravdu uskutečnit.
Lenda má ještě jeden důvod k radosti. Fena Lulu patřící kočímu porodila štěňata a Jiří domluvil, že jedno z nich bude Lendovo. Ten je bez sebe blahem a u pelechu tráví veškerý volný čas. Ve své touze pomazlit se s hebkým torečkem,který má být jeho, si ani neuvědomuje, že štěněti svou láskou škodí. Přes veškerou opatrnost se Lenda nakonec stejně dostane do sporu s Curleym. Vyděšený před ním nejdřív ustupuje, potom však povzbuzován i Jiřím, rozdrtí Curleymu ruku.Všichni zůčastnění včetně Curleyho se shodnou na tom, že si nechají skutečný průběh událostí pro sebe a budou tvrdit, že si strčil ruku do mlátičky. Curleyho žena si však podle modřin v Lendově obličeji domyslí jak to bylo doopravdy.
Když se ostatní baví, vyhledá Lendu. Ten právě pohřbívá a zase znovu vytahuje své štěně, které ve hře plácnul a tím je usmrtil. Tak jako vždy nesmírně lituje svého jednání a hlavně se bojí co tomu řekne Jiří.
se s ním dá do řeči. Snad je jí opravdu sympatický, nebo se jen potřebuje
někomu svěřit se svojí nespokojeností. Vypráví mu o svém životě i o své dávné touze dát se k divadlu. Když jí Lenda řekne o své zálibě v hebkých věcech řekne mu, že to není nic neobvyklého. Jako příklad uvádí sama sebe. Prý si také ráda hladí své jemné vlasy. Vyzve Lendu, aby si také sáhnul, jak jsou hebké. On to udělá a je jimi tak okouzlen, že hladí stále silněji. Ženě se to však přestane líbit a začne křičet. Zděšený Lenda se snaží ženu umlčet a přitom jí nechtěně zlomí vaz. Nechá mrtvou ženu ležet a sám uteče na místo, které mu ukázal už před nástupem na farmu Jiří, s tím, že tam se má vrátit a skrýt kdyby se dostal do problémů.
Po objevení mrtvé ženy je Jiřímu jasné, kdo to spáchal i co bude následovat.
Doufá ve spravedlnost a "pouhé" Lendovo odsouzení do vězení, přihlédnutím k jeho duševnímu stavu. Kočí Slim však Jiřího vyvede z omylu a vysvětlí mu, že pokud Curley nezabije Lendu sám, určitě se stane obětí lynčování. Jiří ukradne zbraň dalšímu u dělníků a spolu s rozběsněným Curleym a ostatními muži se vydá Lendu hledat. Ví kam jít a tak se mu podaří předběhnout ostatní pronásledovatele. Lenda si ani zdaleka neuvědomuje vážnost situace. Chce aby mu Jiří znovu vyprávěl jejich oblíbený příběh o vlastní farmě a o králících, které tam budou chovat. Jiří vypráví a při řeči přitiskne zbraň příteli k zátylku a sám ho zastřelí, aby ho uchránil mučení, ponižování a jisté smrti ať už z rukou Curleyho nebo ve vězení.
Novela O myších a lidech je mojí první knihou od Johna Steinbecka. Dlouho jsem se nemohla ke čtení odhodlat. Odrazovalo mě slavné jméno, pro mne spojené spíše s povinnou četbou. Teď vidím jaká to byla chyba, ale člověk k tomu prostě musí dojít. Příběh je to silný, dojemný, tragický. Od samého začátku je jasné, že to dobře nedopadne. Styl pana Steinbecka se mi líbí. Věrohodnost příběhu podtrhuje i způsob řeči hlavních hrdinů. Jejich řeč je řečí lidí obyčejných, nevzdělaných, v žádném případě však ne hloupých nebo špatných.
Žádné komentáře:
Okomentovat