3. 3. 2021

Pachatel se vrací na místo činu

Možná to také znáte; někam přijdete a cítíte, že zrovna tohle místo vás nějakým zvláštním kouzlem přitahuje. Zdá se povědomé, skrývá v sobě příběh. Snad jsme je navštívili v některém z minulých životů, možná sehrálo právě v tom našem příběhu svou drobnou roli. Stejně tak je možné, že se svým uspořádáním přiblížilo osobnímu ideálu krásy, rozechvělo netušenou strunu a to neslyšné chvění nás nutí znovu a znovu tutéž scénu vyhledávat. Nakonec není ani vyloučené, že obě možnosti jsou projevem té samé síly.

Jedno takové pro mě přitažlivé místo jsem objevila díky svému zvyku fotit cestou autem. Fotku jsem nedávno společně s jinými záběry zimní krajiny použila v článku Krajina posedlá zimou, kde se setkala s příznivými ohlasy. Popravdě focení z auta není zrovna nejefektivnější. Je spíš překvapením než pravidlem, když se některá z fotek dá použít. Proto jsem se rozhodla, že se na toto místo vrátím, pokud možno dokud bude sníh a pokusím se o lepší záběr. 


Mezi tím jsem si ostrůvek s jabloněmi vyfotila ještě několikrát, projíždíme tudy pravidelně. Fotka, která jako jediná stojí za zmínku, je cvaknutá zřejmě z téměř stejného místo, jen o kousek výš, liší se hlavně obloha. A větve straší pro změnu na druhé straně.


Někdy v polovině února se mi povedlo přesvědčit rodinu, aby mě cestou z nákupu vysadila kousek od mého vyhlédnutého místečka. S prvním zklamáním jsem tak trochu počítala, díky oblevě byla většina sněhu fuč. Holt nevstoupíš dvakrát do stejné závěje. Bohužel ani můj druhý předpoklad nevyšel. Z neznámého důvodu jsem usoudila, že ostrůvek s jabloněmi (asi), který si chci vyfotit, je obklopený loukou nikoli polem, takže se budu moct přiblížit až k němu a vyfotit si ho ze všech možných i nemožných úhlů. Samozřejmě je obklopený polem, toho času značně rozbahněným. Svůj plán bych mohla uskutečnit snad kdybych měla na nohou rybářské holínky. Možná ani to ne, brázdy připomínající rozbouřené moře se zdály silně hladové právě po holínkách případně i ponožkách. Už jsem viděla, jak rodina čekající na mě s dobře skrývanou nervozitou v autě, nadšeně vítá bosého golema, ze kterého odpadávají kusy bahna. Musela jsem se spokojit s popocházením v úzkém pruhu mezi polem a frekventovanou silnicí. Navíc nebe ten den bylo bledé, jako by mu nebylo moc dobře, skoro bílé, které na fotkách nikdy nevypadá zajímavě.

Nakonec to na všechnu tu bídu nedopadlo úplně špatně. Holé stromy jsou zkrátka fotogenické, zvlášť ty hodně pokroucené a přijde mi, že celé scéně dodávají na zajímavosti i dva pahýly zapomenuté mezi nimi. Řekla bych, že právě ony vytváří příběh. Viděno střízlivým pohledem však musím konstatovat, že se první fotku s podmračeným nebem a dokonce ani druhou s nebem jasně modrým překonat nepodařilo. Hlína prostě není sníh a na obloze taky hodně záleží. 





Poslední fotka se alespoň přiblížila tomu, jak bych si to představovala. Nebýt toho vycmrndlého  nebe, tak by to bylo o dost lepší. Ale nevadí, alespoň jsem si to tam okoukla. Ukládám si do paměti na příští zimu. Hned jak nasněží, pachatel se opět vrátí na místo činu. 
Pěkné jarní dny přeje Bevíčková ♥

29 komentářů:

  1. Tomu se říká fotka s příběhem.
    Doufám, že bude mít pokračování.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mám to v plánu, jak zase nashromáždím nějaké fotky, tak určitě předvedu. :)

      Vymazat
  2. Bev, je dobře, že se pachatel vrátil na místo činu. 👍👍 Fotky jsou parádní, ty holé stromy, které vzpínají své větve k obloze jsou opravdu velice fotogenické.
    Měj hezké dny. 🍀💓

    P.S. Na pátek předpovídají meteotologové sněžení.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mám stromy taky moc ráda, jsou zajímavé v každé podobě, ostatně jako celá příroda.
      Zrovna před chviličkou jsem četla, že o víkendu se má vrátit náledí, sníh a silné mrazy, tak uvidíme. ;)
      Moc děkuji.

      Vymazat
  3. Mně se vždycky líbily srovnávací fotky stromů ze čtyř ročních období. Dokonce jsem si naplánovala, že si udělám takový časosběr ročního cyklu stromu. Mám to v plánu asi tak sedm let a pořád si říkám, že příští rok to klapne :D.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jani, to je super nápad a začít s tím můžeš vlastně v kterémkoliv čase, klidně hned. Stačí si vybrat vhodný model a pak se k němu vracet, taky mám takové časosběrné projekty moc ráda. :)
      Taky bych se chtěla na tohle místo vrátit v květu a pak ještě minimálně v plném létě a na podzim. :)

      Vymazat
  4. Pavli, fota stromů se mi líbí. Jsou takové tajemné. Pěkné srovnání. Zdraví Lenka
    www.babilenka.cz

    OdpovědětVymazat
  5. Tak tyhle návraty na místo činu znám velmi dobře. Je to moc malebné místo, které si návraty určitě zaslouží. Třeba v létě by to mohla být krásná černobílá siluetka :-).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji za tip, určitě vyzkouším i černobílé provedení, to super nápad. Ráda bych se tam vrátila dřív než příští zimu a nafotila celý cyklus, jak se to tam mění v průběhu roku. :)

      Vymazat
  6. Náhodou ta obloha na poslední fotce se mi i líbí. Já bych jen pro příště trošičku srovnala horizont, který padá lehce do leva. nevím jestli a v čem upravuješ fotky, na tu oblohu je dobrá funkce polarizace v editoru. (pokud tam je) Ta ti totiž tu oblohu dokáže zvýraznit. Když nemáš editor kde se ta polarizace vyskytuje, tak se dá trochu vylepšit i pouhým stažením expozice do mínusu. Pokud bys chtěla s editory pro základní úpravy poradit, tak písni, ráda ti pomůžu.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Máš pravdu, ono z toho místa, kde jsem stála, je to skutečně z kopce. Ale vyrovnat to jde snadno, tyhle jednoduché úpravy mám přímo v notebooku. Stažení expozice do mínusu, to si budu muset nastudovat. Obloha mě taky docela mile překvapila, vlastně až v poslední době jsem přestala spoléhat na automatické nastavení foťáčku (je to jen takový ten foťák pro blbce, nemám moc funkcí, ale něco přece jenom ano)a nastavila jsem si ho ručně, na to že jsem nečekala vůbec nic, fotky s touhle bílou oblohou nikdy nevyjdou, tak to je ucházející. Děkuji velice za laskavou nabídku, ráda si nechám poradit. :)

      Vymazat
  7. Bev, na svých cestách jsem se naučila fotit tady a teď. Tak jak jdu tou cestou. Protože zpátky se tudy buď už překvapivě nevracím a nebo je vše jiné. Počasí, lidé, okolí. Takže, nikdy neuděláš stejnou fotku, vždy budě něco jinak. :O) Mně se líbí ta druhá fotka, sníh se na ní krásně třpytí. D.
    Přeji fajn dny. D.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dáší, tomu dobře rozumím, při tom kolik toho nacestuješ, se určitě nevracíš stejnými cestami a nefotíš stejná místa. Ale ani já nemám v úmyslu čekat na vhodné podmínky, abych si vyfotila to samé. Jak říkáš, ani to není možné, vše se stále mění. Pro mě je to taková hra, baví mě pozorovat, jak obrázek promění roční období, denní čas, obloha. A určitě bych našla nějaké vhodné zákoutí někde poblíž třeba v zahradě, ale mně se líbí tohle. Třeba zase za rok touhle dobou přidám pár fotek na srovnání. :)
      Pěkné dny i Tobě. :)

      Vymazat
  8. Bevíčková, omyl.
    Ta předposlední fotka je dokonalý top a za ní uděluji řád Zlatého blesku.
    Další řády a ocenění budou jistě pokračovat !!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je moc prima, že se každému líbí něco jiného. :)
      Řád Zlatého blesku s díky hrdě přijímám a na psí uši, na kočičí svědomí přísahám, že se budu vždy pokoušet fotit chutně a znalecky. ;) :D

      Vymazat
  9. Občas fotím za jízdy, ale většinou z toho moc není, navíc člověk musí rychle cvaknout, než mu daný objekt ujede. Přímo v terénu je to lepší, mám z toho větší požitek :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Samozřejmě je lepší jít po svých, to naprosto souhlasím. Však je pro mě vždycky spíš překvapení, když se nějaká fotka cvaknutá narychlo za auta povede. Jenže doma mám okolí prochozené a přijde mi to pořád stejné a někam dál teď prozatím nedojdu. Na podzim mám naplánovanou výměnu druhého kyčelního kloubu a asi už to nebudu moct odložit, už mě to hodně omezuje, včetně focení. :)

      Vymazat
  10. Obdivuji každého, kdo umí fotit, jako ty. Já můžu jenom zírat a chválit.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Alenko, to je moc milé, děkuji. Ale nic to nemění na tom, že jsem jenom šťastný amatér, kterému se třeba čas od času něco povede. ;)

      Vymazat
  11. Je úžasné, jak obloha dovede atmosféru scenérie změnit, s modrou oblohou a zářivým sněhem vše vypadá příjemně a na poslední, aby se člověk bál, že odněkud vyskočí pes baskervillský.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je přesné, krásně jsi to vystihl. Jsem moc ráda, že jsi zpět. :)

      Vymazat
  12. Už první dvě fotky jsou top! I ta poněkud zachmuřená i ta s krásným kontrastem bílé a nebesky modré.
    Ale i ty poněkud nevlídné a pochmurné snímky, s mizejícími zbytky sněhu, jsou atraktivní. Jak sama píšeš, i holé stromy dovedou být zajímavé. A tohle místo je opravdu malebné. Už vidím, že to budeš zabírat i během roku, něco jako časosběr. Na jaře, v létě, na podzim... a občas někdy mezi tím.
    Krásné fotky.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky, Iví. Jsem na to taky zvědavá, až to za rok touhle dobou zkompletuju, jak to bude vypadat. :)

      Vymazat
    2. Taky už nějaký čas fotím určitá místa znovu a znovu. Jen to nedělám důsledně -měla bych z přesně toho samého bodu. Ale říkám si, k čertu s tím, hlavní je že jsou vidět ty proměny :-)

      Vymazat
  13. Mi se to srovnání fotek líbí - žasnu, jaký rozdíl ta barva oblohy udělá.
    Tak jsem zvědavá na tu další zimu, jak se to vše ještě povede :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mě to taky vždycky znovu baví srovnávat. Obloha dokáže být úžasně proměnlivá. :)

      Vymazat
  14. Jsou místa, kam by člověk chtěl a kam se těžko dostává..

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano, bohužel v této době to platí dvojnásob. :)

      Vymazat