Díky pronikavé inteligenci a neutuchající bdělosti neumenšené ani třicetistupňovými vedry a desetistupňovým pivem, jsem odhalila rozsáhlý kompot komplot namířený proti mé osobě, s cílem zabránit mi v blaženém polehávání na zahradě, posedávání v zahrádce - u penzionu - a všelikém jiném neproduktivním poflakování.
Navzdory dešti i následnému suchu, navzdory tatínkovi šířícímu paniku: Letos nic nebude, neviděl jsem ani jednu včelu, naše rozložitá třešeň rozkvetla, odkvetla a po odhození asi dvou kýblů zelených třešinek, zbytek třešní postupně zrůžověl, zčervenal až zčernal, zešťavnatěl a zesládl. Třešně u nás patří k méně atraktivnímu ovoci, zvláště kompotované. Jenomže když ony jsou tak krásné, pravili tatík a manžel ( a pěkně se trhají - dodávám já, z borůvek by tak odvaření nebyli ) a jali se mě denně zásobovat kbelíkem třešní. Sklizni zasvětili veškerý volný čas a tak máme ( zatím ) zavařeno asi dvaačtyřicet sklenic a prosluněné dny, kdy venkovní teploměr hlásí třicet ve stínu a teploměr domácí krásných deliriózních devětatřicet u kamen, trávím v zábavné společnosti zavařovacího hrnce, rozpálené plotny a nespočetných sklenic a skleniček a víček. A pořád spousta třešní ( i sklenic ) zbývá. Ty nejlepší jsou samozřejmě až na vršku, mimo dosah jakéhokoli žebříku. Tatík sice radil: ,,Uděláme to jako Rusi, třešeň prostě skácíme." Ale toto řešení se mi zdálo přece jenom poněkud definitivní. Manžel pro změnu navrhoval objednat u SÚS Žďár nad Sázavou plošinu.
Dalším v naší rodině vcelku ne moc oblíbeným ovocem je červený rybíz. Zřejmě proto se ho každý rok urodí tolik, až se větve ohýbají pod tíhou kyselých rubínových kuliček. Jelikož nic nesmí přijít nazmar a protože taky už nic jiného krom brambor, červené řepy a jablek nebude, s vypětím všech sil jsem natrhala asi šest kil rybízu, rozmixovala, přecedila a z výsledné čisté šťávy uvařila pět kil džemu. Rybízový džem je nejvhodnější na slepování lineckého a ke svíčkové místo brusinek. Vlastně mě nenapadá nic jiného k čemu by se hodil. Nezbývá tedy než letos napéct lineckého o něco víc, aby se všechen ten džem využil. Odhaduju tak zhruba o sedm až deset kil. A když už máme tolik falešných brusinek, snad abychom si k nim pořídili i nějakého toho vola na svíčkovou.
Není nad domácí zavařeniny, jsou chutné a hlavně úsporné!
Koncem srpna začnou dozrávat jablíčka. Jsou to jabka letní, co se rychle kazí a nedají se skladovat a tak mě čeká další napínavá akce. Zavařovací hrnec už ani neuklízím, celé léto je v pohotovostním režimu. ( Až mi z toho hrábne pustím se do jedlových šišek, koukala jsem, že už taky dozrávají.) Naštěstí na to nejsem sama. Rodina mě plně podporuje. Každou chvilku nakoukne do kuchyně některý z rodinných příslušníků a při pohledu na mé chaluhovité vlasy přilepené na lesklém oroseném čele pronese: " Ty ses koupala? Asi se taky osprchnu, fuj, to jsou hice. Co bude k večeři? "
A to si ani netroufám představovat, že bychom žili v nějakém úrodnějším kraji, kde by těch "spiklenců" bylo ještě víc.
Létu zmar zdar a zavařování zášť zvlášť!
téma týdne - Konspirační teorie.
Žádné komentáře:
Okomentovat