Černobílošedou kombinaci barev pokládám za mimořádně zdařilou, troufnu si říct až dramatickou, ale pravdou je, že koncem ledna většinou mívám toho "dramatu" dost a dříve tak efektně se rýsující černé větve proti vycmrndlému nebi mě zanechávají stejně chladnou jako závody v házení šipek nebo přednáška o těžbě uhlí. Zívám nudou nad rozmanitostí vloček, z šedého nebe napíchnutého na vršky jasanů a lip mívám klaustrofobii a z pohledu do kalendáře na mne padá deprese. Mám prostě zase ANB.
ANB je věc sice ošklivá a neodezní úplně, dokud se neobjeví první bledule, podběl a fialka, ale přesto se dají obtíže provázející ANB - pálení očí z pohledu na rozbředlou krajinu, píchání v hlavě z počítání dnů hodin a minut, které zbývají do prvního jarního dne (pokaždé s jiným výsledkem), špatné sny živené tmou a šerem a ukrutné neustálé chutě na cokoliv sladkého následované krutými depresemi z pomyšlení na ty puntíkaté šaty a zelenou halenu, co už zjara asi neobleču - poměrně účinně mírnit. Když nejde jaro k hoře, můžeme mu vyjít vstříc aspoň doma, nebo tak nějak. ANB neboli akutní nedostatek barev není prostě dobré podceňovat a čím dříve začnete se zvýšeným přísunem barev, tím lépe.
Pro mě to začalo v papírnictví. Tam jsem objevila papíry v pastelových barvách, které mě natolik okouzlily, že jsem v jejich společnosti strávila minimálně čtrnáct dnů. Výsledkem byli motýli a z nich poměrně velký závěs ( nevím, jestli se tomu tak říká, já to pracovně pojmenovala: Takový ten blázinec ze špejlí, papíru a silonu) nad schodiště a růže a následně věnec z růží a motýlů.
Jenže je to přece jenom papír a tak si říkám, že pokud bych chtěla věnec použít jako dekoraci na vchodové dveře, nejspíš bych ho musela přestříkat bezbarvým lakem. Je možné, že na to časem dojde, zatím zdobí chodbu a já propadla saténu.
Růže ze saténových stuh jsou velice krásné, jen je potřeba - ostatně
jako u všeho - vědět jak na to. První tři jsem vyhodila, to nebyly květy
ale zmuchlané trychtýře, které se nedaly použít ani na okraj věnce, na
tu stranu, kde nebudou tolik vidět. Pak jsem na to ale přece jenom
postupně přišla. Růže jsou lepené tavicí pistolí, takže prsty ze začátku
docela trpěly, ale co je pár puchýřů proti kráse.
Tenhle je můj první a zůstane doma.
A protože ANB letos propuklo naplno a bylo třeba opravdu mamutí dávky barev vytvořila jsem ještě dva. Jeden pro švagrovou a druhý pro známou do tomboly. Tyhle dva jsou navíc zdobené voskovými perlami, které podle mě se saténem dokonale ladí. Moje osobní představa luxusu.
K růžím se určitě ještě vrátím a nejenom k nim, Pinterest představuje nevyčerpatelný zdroj inspirace a růže jsou jen jedny z mnoha. A těch materiálů, ze kterých je možné umělé květy vyrobit. Moc ráda bych si vyzkoušela květy z krajky a tylu. Ale to až někdy. Ve šťastném tvoření uběhl únor i březen a přiblížily se Velikonoce. Věnců jsem vytvořila hned několik, jenže ani jeden mi nepřišel vyloženě velikonoční, jsou spíše letní a dojde na ně později. Do třetice všeho dobrého; na řadu přišla plsť. Z plsti se tvoří jedna radost, krásně se stříhá a ty barvy jsou doslova balzám pro oči i dušičku po zimě celou scvrklou, pokroucenou a vybledlou.
A jak jsem byla rozjetá, nůžky nažhavené, pistoli kouřící, vyrobila jsem ještě dekoraci na okno u špajzu. Tam se budou králíci z polystyrenu se svou miniaturní zahrádkou dobře vyjímat.
Nevyráběla jsem ale jenom pro potěchu oka, vyhověno bylo i jiným tužbám a tak vznikl můj první opravdový dort, nepočítám "želáky" s ovocem. Jestli uvidíte jakousi nenápadnou podobu s květy z plsti, vězte, že s plstí i modelovací hmotou mi pomohly stejné formičky. Na plsť jsem je obkreslila, kdyby se z ní dalo vykrajovat, bylo by to ještě snadnější.
A tak jsem díky barvám zase tu zatracenou zimu nějak přečkala a protože už byl skoro duben a ANB už mě nesužoval tak nemilosrdně, mohla jsem se pustit i do méně "barevné" činnosti. Po roce jsem se oklepala z tristního zápasu se žakárovou závěsovinou a rozhodla, že v obývacím pokoji budou také nové závěsy. Ne, nezklamu vás, mé měření bylo opět poměrně velkorysé a píchá mě v hlavě jen při pomyšlení, jak pitomě jsem to zase poměřila a spočítala. Pro názornost: to co leží na stole po ten přehyb budu potřebovat (je to ve dvou vrstvách), zbytek, ve kterém se ihned uvelebila Šena, je navíc. Nové závěsy budou tedy i v kuchyni. Pokud bych byla někdy náhodou požádána, abych někomu naměřila a objednala textilie do dejme tomu průměrně velkého domu, musela bych zřejmě odmítnout a nebo upozornit zadavatele aby zdvojnásobil rozpočet a nebo přistavěl ještě jeden barák.
Mína zabrala místo uvolněné krabicí se šitím.
Dnes jsem objevila podběl, fialky a bledule už nějaký čas kvetou, nebezpečí ANB je na čas opět zažehnáno. Opouštím zářivý čarokrásný svět umělých květů, abych se mohla věnovat pro změnu těm živým. Nůžky a tavicí pistoli střídá motyka a rýč.
Co si ze svého tvořivého období odnáším?
Poznání, že elektřina, internet a tavicí pistole jsou tři největší vynálezy v dějinách lidstva.
Krásné jarní dny přeje Bevíčková. 😃
Žádné komentáře:
Okomentovat