Zdroj radosti, inspirace. Kamarád, bavič, dobíječ baterek, důvěrník i strážce pevnosti. To všechno je náš psík - Charlie. Už dva roky je členem naší rodiny a pořád ještě pro mne představuje to nejzábavnější, co jsem v poslední době viděla a hravě strčí do kapsy televizi a všechny šoumeny s ní. Baví mě jeho schopnost radovat se a lichotí mi jeho přátelství. Je mu jedno jestli jsme pryč deset minut nebo půl dne, pokaždé nás vítá stejně nadšeně a intenzivně. To se mi ještě s nikým jiným nestalo.
Celý den se těšívám na náš večerní rituál. Když přijdu k holkám do pokoje, popřát jim dobrou noc, nebo společně s nimi sledovat naše strašidelné seriály, teď právě Lovce duchů ) a sednu si na postel, položím ruce vedle sebe a vytvořím z nich dva oblouky, dvě brány. Charlie ožije, popadne plyšáka, nebo bačkoru, nebo jen kapesník, prostě co najde a pod jednou paží mi vyskočí na postel, obejde mě a pod druhou zase seskočí na zem. To opakuje nejméně pětkrát. Pak jde k misce granulí a po jedné je bere do tlamky. Granuli nejdřív vyhodí do vzduchu, chvilku pobíhá sem tam a předstírá, že ji hledá. Možná ji taky hledá doopravdy. Podle toho kolik do výhozu vloží energie. Když ji najde, skácí se na ni a důkladně se na ní vyválí. Přímo se ji snaží hřbetem rozmačkat, vtlačit do koberce, což se mu taky leckdy povede.
Stejně zachází i s jídlem, ze kterého je v rozpacích. Manžel mu potají dal čokoládový bonbon, aby holky neviděly. Charlie si ho samozřejmě odnesl do pokoje, chvilku s ním pohazoval a pak se po něm válel tak dlouho, až ho pěkně rozpatlal po koberci i po sobě. ( V příštím životě chci v celém domě dlažbu. Bojím se, že mi tepovač přiroste k rukám.) A bylo po tajemství. Podobně neuctivě zachází i s točeným salámem a libereckými párky. Holt hned pozná, že to není nic extra.
Nejraději má salám vysočinu, anglickou slaninu a občas se přemůže na plátek šunkového. To všechno samozřejmě jen po malých kouscích, jen na chuť, víme, že to pro něj není vhodné. Bohužel Charlie si to nemyslí. Charlie je naopak přesvědčen, že mu to nade vše svědčí. Miluje všechno lidské jídlo a zachrastění pytlíku od křupek ho přivádí přímo do extáze. A jeho psí oči a mručení, kterým naznačuje, že by si taky něco dal, zase nás.
Když byl ještě mrňavé štěňátko, měli jsme ještě jeden rituál. Ranní. Vstávám první a tak jsem to byla já, kdo s ním chodil po ránu na zahradu. Jak jsem otevřela dveře k holkám, vybatolil se z pokoje, zakousl se mi hravě do nohavice pyžama a několikrát důstojně přešel doprava a doleva a vykroužil při tom svým baculatým sametovým tělíčkem dokonalý půloblouk. Po tomto tanečním vystoupení a přivítání mě pustil a už se hrnul ven za svými zájmy. Zhruba v roce s tím přestal. Jen občas naznačí snahu chytit mě za nohavici, ale ty půvabné taneční úkroky už nepředvádí. Docela mi toto obřadné ranní vítání schází. Za nohavice chytá jen návštěvy, ale tam jde o něco úplně jiného.
Tak co je? Nevidíte, že mám práci?
Uši mám čistý a slyším jako rys, co chci slyšet. To Dolů z postele! jsem náhodou neslyšel.
Spávat venku, v boudě, sám? Nestraš mě!
Nechte mě vydechnout.
Charlieho andílci kámoši - Anička, Madlenka,
Robíšek a Maxík.
Bohužel Robin ani Maxík už s námi nejsou. Robin s námi pobyla jen krátce, než zase šla dál a Maxíčka jsme museli nechat na konci srpna uspat. Bylo mu třináct let. Poslední rok mu život stěžovala artróza. Léky, které mu pomáhaly od bolesti, mu možná uškodily jinde. Jeden den přestal jíst, druhý den i chodit. Mysleli jsem, že je to tou jeho artrózou, několikrát předtím se podobně zhoršil a zase skoro zázračně zlepšil. Když začal zvracet krev, věděli jsme, že to bude něco mnohem vážnějšího. Podle veterinářky šlo o vnitřní nádor. Během tří dnů na tom byl tak špatně, že nezbylo jiné řešení.
Pořád nám moc schází. Je to ještě moc čerstvé.
Nebolela mě jen ztráta milovaného člena rodiny, taky jsem měla strach, jak to ponese táta.
Přece jenom je mu osmdesát let.
Jsem vděčná za Charlieho. Díky němu jsme to zvládli o něco lépe.
Táta začíná mluvit o štěněti. Chce zase vlčáka. Malého psa už prý jednoho máme.
Čeká nás nová kapitola. Nové radosti.
Žádné komentáře:
Okomentovat