Odpovědi pro Radku

Také Radka vymyslela deset zajímavých otázek a oslovila i mne.

Zde jsou otázky i odpovědi.

1) Jsi důvěřivá?

Plně spoléhám na svůj rozum a intuici, že mi správně napoví, kdy důvěřovat a kdy prověřovat.

Ano, jsem důvěřivá. A krom toho i naivní. 

2) Co tě na lidech nejvíce odradí?

Odrazuje mě arogance, předpojatost, hrubiánství, malichernost, násilí.

Bojím se extrémismu, fanatismu.

3) Zažila jsi situaci, která tě zaskočila natolik, že si ji po dlouhé době pamatuješ jako dokonalé překvapení? ( ať pozitivní nebo negativní )

Pozitivní:
Velmi dobře si vzpomínám na takovou situaci, i když je to mnoho let, co jsem pryč ze základky. Stalo se to při hodině fyziky, kdy jsme byla vyvolaná a měla před celou třídou u tabule zapojit elektrický obvod. Jelikož jsem se nikdy ani vzdáleně nepřiblížila pochopení podstaty elektrických obvodů, byla jsem šokovaná, když se žárovička skutečně rozsvítila.

Stejný výraz úžasu měla ve tváři i učitelka.

Negativní:
Podobně překvapující situaci jsem zažila při lyžařském výcviku na gymnáziu, kdy jsem byla poprvé v životě - podotýkám bez vlastního přičinění - obviněna ze švejkování.

Nevoli u profesorky tělocviku jsem vzbudila už v momentě, kdy jsem nemohla na běžkách vystoupat strmý, zledovatělý kopeček. Nikdy jsem nepatřila k nadšeným vyznavačům zimních sportů a tudíž jsem ani necítila potřebu vydat ze sebe maximum a kopeček zdolat za každou cenu. Lyže jsem si prostě sundala a táhla je za špičky za sebou. Paní profesorka to viděla jako hrubé provinění, já jako jediné možné řešení. Po vyšplhání na vrchol k chatě jsme měli nástup před rozchodem, což byla má nejoblíbenější část výcviku. V momentě, kdy jsme stáli vyrovnaní ve skleslých řadách a profesorka bojovně zahalekala: ,,Kurze, POZOR!" mne zradily lyžáky zatavené v tlusté vrstvě sněhu a ledu a já se elegantně položila na záda a hleděla zezdola do polekaných i pobavených obličejů účastníků zájezdu výcviku.

Jitka to pokládala a pokládá za jeden z mých nejvydařenějších kousků.

Nikdy se mi už nepodařilo nikomu, včetně profesorky, vymluvit, že to nebyl úmysl.

4) Máš vlastnosti, které ti na druhých vadí?

Jako každý člověk mám dobré i špatné vlastnosti. Dobré jsou prostě dobré a není třeba o nich více mluvit. A špatné, které mám, zase znám natolik dobře, že je dokážu u druhých pochopit.

Nic lidského mi není cizí.

5) Umíš odpočívat?

Odpočívat umím výborně, jsem přirozený talent. Je to jedna z věcí, které mi skutečně jdou.

Odpočívání bych mohla učit.

6) Používáš v mluvě pořekadla, rčení či hlášky z filmů?

Často a ráda. Obzvlášť hlášky z filmů. Zajímavé je, že mě napadají v těch nejméně vhodných situacích a zpravidla, když jsem si téměř jistá, že nikdo nebude vědět, o čem je vlastně řeč.

Přesto si je musím vyslovit nahlas. Několikrát jsem zaznamenala tázavé pohledy a pozvednutá obočí.

Třeba ráda říkám, když se na něco čeká: ,,Těším se na to už od Náchoda." Nebo: ,,Buďme humánní, nechme ho zmrznout" a ,,Navrhuju sníst psy." (Dobytí severního pólu Čechem Karlem Němcem od Cimrmanů)

Stejně tak ráda používám větičku: ,,Je to jen prostý pobíječ much." ( Tři veteráni )

Nebo: ,,Nevím o co jde, neznám vás ani vás, ale jestli k tomu můžu něco říct, plivete až sem." ( myslím, že je to z filmu U pokladny stál)

Kapitola sama pro sebe jsou filmy Slunce, seno... Někdy nás to s holkama popadne a opakujeme si oblíbené scény do zblbnutí.

7) Umíš si ze sebe udělat legraci?

Mám vyzkoušené, že když se po fázi červenání a pocení při pouhé vzpomínce, dokážu svým trapasům, pádům a kotrmelcům zasmát, jeví se mi najednou v úplně jiném světle. Situace, které mě přivedly do pekelných rozpaků a dá se říct na kolena, se časem přeskládají v úsměvné vzpomínky. Ale je pravda, že někdy se vzpamatovávám dost dlouho.

Smích na vlastní účet taky pokládám za nejbezpečnější formu humoru, která by snad ani neměla nikoho urážet.

Myslím si, že ano, že si dokážu ze sebe udělat legraci.

8) Dokázala bys za sebou udělat tlustou čáru a začít jinde a jinak?

Věřím, že bych to dokázala, kdyby nic jiného nezbývalo. Tou tlustou čárou si tak jistá nejsem. Leda by mě předtím potkal úraz hlavy, nebo silný duševní otřes provázený totální amnézií.

9) Čeho by ses nikdy nedokázala vzdát?

Za nic a nikoho na světě bych se nedokázala a ani nechtěla vzdát svých dětí.

10) Věříš v lásku na celý život?

Věřím v lásku.

A doufám, že mi to vydrží ještě hodně dlouho, nejlépe po celý život.