Odd Thomas se po nedávných dramatických zážitcích a ztrátě milované Stormy uchýlí do zdí opatství svatého Bartoloměje. Hledá zde klid a odpočinek. Klidné dny končí v momentě, kdy se objeví bodachové. Odd Thomas má totiž jednu zvláštní vlastnost, či spíše nadání. Vidí zemřelé, kteří doposud ať už z jakýchkoliv důvodů pobývají jako duchové v tomto světě. Snaží se jim pomoct a povzbudit je na jejich cestě do jiného světa. Bodachové nejsou ani tak duchové i když jejich podstata je stejně nadpřirozená.
Jsou to spíše jakési stíny přinášející předzvěst smrti a násilí. Dokud jsou jen dva nebo tři, dá se doufat, pokud se však objeví ve větším množství, nezbývá mnoho času na záchranu. K opatství patří škola a ubytovna pro postižené děti a právě k dětem jsou bodachové přitahováni nejvíc. Odd bodachy pronásleduje a posléze se stává sám pronásledovaným. Ze sněhové vánice se vynořuje podivné monstrum sestavené jakoby pouze z kostí a obdařené neuvěřitelnou schopností měnit svoji podobu.
Mezitím se pohřešuje jeden z mnichů bratr Thimoty. Intuice přivede Thomase na pokoj dvou těžce postižených dívek, z nichž jedna k němu promluví a Odd podle formulace slov poznává vzkaz od Stormy. Stormy jej posílá za dalším chovancem opatství, Jacobem. Mimořádně nadaným a těžce znetvořeným mladým mužem. Odd dokáže proniknout přes Jacobovu plachost a uzavřenost.
Při svém intuitivním pátrání po pohřešovaném mnichovi také navštíví takzvané doupě.Útočiště bratra Johna a vlastně jakousi podzemní laboratoř, kterou si zde bratr John, dříve uznávaný fyzik zbudoval. Odd chová k tomuto muži obdiv a vřelé sympatie. Bodachů však stále přibývá a Odd objevuje mrtvolu bratra Thimotyho. Ta vlastně posloužila jako kukla dalšímu z podivných stvoření. Za pomoci hlavního Oddova podezřelého, Rodina Romanoviče se vydávají pro posilu v podobě dalších mnichů.
Doufá, že s jejich pomocí se jim podaří ochránit ohrožené děti. Odd se setkává také s dalším přízrakem. Někoho mu připomíná a po dalším rozhovoru s Jacobem, dostává jeho podezření jasnější obrysy.
Jacob stále maluje svoji mrtvou matku a hovoří o muži, kterého nazývá Nikdynebyl. Kostěné přízraky zná a označuje je jako psy Nikdynebyla.
Hovoří vlastní řečí, spíše v náznacích, Odd však pochopí, co mu vlastně
Jacob říká. Nikdynebyl a bratr John, kdysi uznávaný vědec John Heineman,
jsou jedna a táž osoba. Otec znetvořeného Jacoba, kterého nikdy nepřijal za vlastního syna a o jehož smrt v podvědomí stále usiluje. John Heineman ani v opatství nepřestal pracovat na svém vynálezu jehož podstatou je stvoření jakoby živých tvorů pouhou sílou myšlenky. Jeho temná část však stvořila také kostěná monstra usilující o životy postižených dětí a především Jacoba.
Podle své zvrácené logiky je považuje za doklad chaosu a jejich usmrcením chce nastolit řád.
Z Rodina Romanoviče hlavního podezřelého se nakonec vyklube pracovník
Národní bezpečnostní agentury a spolu s Oddem se jim podaří vyšinutého vědce zlikvidovat. Spolu se svým tvůrcem potom zanikají i jeho zrůdné výtvory.
Neměl jsem pocit, že se někam řítím. Ale samozřejmě že si nevšimneme
pádu, dokud neletíme příliš velkou rychlostí.
Většina z nás dosud nepřišla na to jak naprogramovat videorekordér, takže
to potrvá ještě hodně dlouho, než se nám povede ta věc s přesouváním
z místa do druhé galaxie.
Dobří lidé mívají smysl pro legraci. Problém je najít ty zlé s úsměvem na
tváři, protože zlo v sobě většinou humor neskrývá, ačkoli ve filmu mají
padouši často ty nejlepší hlášky.
Lidé morálně obojetní jsou až na několik výjimek příliš zaujatí tím, jak
zdůvodňují své protichůdné chování, než aby se naučili smát sami sobě
a taky mi neušlo, že se smějí daleko víc jiným lidem než jejich vtípkům.
Dean Koontz Bratr Thomas
Žádné komentáře:
Okomentovat