Celý název básně zní :
Náhrobní nápis v podobě balady, který stvořil Villon pro sebe a své druhy s nimiž měl být oběšen a pochází z překrásné knihy Jarmily Loukotkové Navzdory básník zpívá. Balady v této knize jsou mistrně přeloženy paní Loukotkovou.
Sama autorka v knize píše: Tu vzniká balada o oběšencích, nejnádhernější šperk poezie, jaký kdy byl vytepán. Žalostná jako noční vítr, skučící nad hřbitovem a přinášející vůni zvadlých věnců, temná jako propastná beznaděj odsouzencova srdce, když zděšeně bije na poplach do věčnosti, slavnostní a důstojná jako zpěv varhan, hrajících Tedeum při posledním soudu, melodická, ach, tak dojímavě melodická, že se až hrdlo sevře soucitem nad
zoufalcem, jenž zná tak lkavě zpívat, pokorná jako modlitba kajícníkova, jenž vysílá k Bohu nejsvětlejší paprsky své odevzdané duše, aby Pán mohl zřít i její černá zákoutí, pomalá, těžká a plynulá jako proud tmavé krve, prýštící ze smrtelné rány.
Vy lidé, bratři, kdo jste přežili,
nebuďte k nám v svém srdci zatvrzelí,
Bůh potom těm spíš milost udělí,
kdo na zemi vždy slitování měli.
Nás viselců pět, šest tu nečas bělí:
jsou těla - my si libovali v nich -
změť chuchvalců a cárů prohnilých,
popel a prach se stává z našich kostí.
Ušetřte si nad naší bídou smích -
spíš klekněte, ať Bůh nás viny zprostí.
Ne abyste se na nás horšili,
že nazývat vás bratry jsme tak smělí,
ač života nás soudem zbavili
ne všichni žijí tak, jak žít by měli.
Omluvte nás, teď když nás věčnost dělí,
i Ježíši i Panně v nebesích,
milostivě ať prominou náš hřích
a uchrání nás pekelníků zlosti.
My mrtvi jsme, zvuk našich jmen už ztich,
spíš klekněte, ať Bůh nás viny zprostí.
Déšť omývá nás, sněhy vybílí,
dočerna mráz a žár nás vysoušely,
krkavci oči z důlků vybili,
vyrvali obočí i vous nám celý.
Po všechen čas jsme se jen kymáceli
hned sem, hned tam, jak vítr do nás dých,
a rozmarně nás otáčel jak vích,
děr od ptáků jak v náprstku v nás dosti.
Vy chraňte se jít v našich šlépějích,
spíš klekněte, ať Bůh nás viny zprostí.
Slyš, Ježíši, ty kníže všemocných:
kéž z pekla bys nás k sobě vzhůru zdvih,
ať nevládne nám ďábel po libosti.
Upusťte lidé od posměšků zlých,
spíš klekněte, ať Bůh nás viny zprostí.
Žádné komentáře:
Okomentovat