15. 2. 2010

Možná je to naposled - Lucie

Možná je to naposled, ještě to cítím,
pořád jsi na dohled a to vim, zatím svítíš,
teď to nepoznám, asi jsem sám,
došly mi síly najednou no a teď, zahoď tu chvíli.

Hora vysoká nechce jít k nám
a nevim co mě tam čeká,
jít vyhaslej.

Možná je to naposled na cestu svítím,
bosý nohy v kamení a to vim, že mou bolest cítíš,
krev padá do vína, po ruce stéká,
tak se teď pousměj, že chceš na chvíli spát.

Hora vysoká nemohla jít,
řeko divoká nechci plout sám.
Co tě tam čeká, chceš na chvíli spát,
do hloubky padám, nemůžu vstát.

Usínáš schoulená v pavoučí síti
to není naposled sviť na cestu dál.

Hora vysoká zůstává stát,
co mně tam čeká, nechci jít sám,
řeko divoká, ke dnu klesám,
zlámej mi křídla, prosím tě, neodlítám.




Žádné komentáře:

Okomentovat