Tohle je má oblíbená básnička
Jinak moje životní filozofie v kostce!
Když lásku straší samota
a osud život zamotá,
postávám v krámě u Rotta
a hledám skobu bez motta.
Na půdě ji pak zatluču,
do škvíry, někam do trámu.
Jen místo sebe pověsím
kilovou šišku salámu.
Z vikýře vidím pastýře,
jak pase hvězdy. K nevíře!
Chléb se sádlem má v papíře
a mlhu pije z talíře.
Kolem něj tisíc beránků
si chladí kožich ve vánku
a svatý Petr u stánku
chce vidět moji občanku.
To nebe plné poklidu
a nekonečné přízně
mě zpátky na zem vyhání,
kde z nekonečné žízně
z okapů vodou dešťovou
připíjím všední chvíli.
Za šanci chodit po světě,
na nebe hledět zezdola,
je skoba vhodná jedině
pro blázna, nebo pro vola.
Žádné komentáře:
Okomentovat