Vílovina aneb O původu rosy

Zavile věřím na víly,
co tančí a vijí věnce,
cvrček jim k tomu hraje tence.
Tančí-li bosy?
 Napoví kapky rosy, 
kterými v pláči,
nad ukopnutým palcem,
trávu smáčí.

Patetická

aneb Hrát můžeme jen s kartami,
 které nám byly rozdány

Tak jako každý
i já se někdy ptám..
Kdo vlastně jsem?
Odkud jdu... a kam?

VOTOKESANÍM

Jsem šílená, či dospělá?

Jak ráda bych napsala.. ani jedno! Pravdou však je, že mne postihla nejhorší možná varianta a to kombinace obojího. Po fyzické stránce se cítím víc než dospělá, řekla bych až zralá na samém pokraji vadnutí, zatímco psychicky velmi mladá, v nelichotivém smyslu, tedy nepoznamenaná rozumem, který se měl zákonitě ( spolu s rozvrzanými koleny a šedivějící pěšinou) dostavit s věkem.

Tak mi to alespoň, kdysi dávno, tvrdila moje drahá, o dvanáct let moudřejší sestra Vlastička.

V kuchyni, ve skříni...

aneb... Uctívači koček

Celá kočičí patálie u nás začala už před mnoha lety, ani už přesně nevím kdy, ale myslím, že je to minimálně osm let. Kamarádka našla na zahradě kotě, kocourka a protože je alergická na kočky, přivezla ho k nám. Kocourka jsme si nechali. Bohužel se začal toulat, tak jak to mají kocouři ve zvyku a ztratil se. Po zmizení kocourka Šmudly jsem si myslela, že tím u nás (ko)čičiny skončily. Mylně! Nátlaku dcer jsem odolávala až směšně krátce. Shodou okolností se stal v tomto čase jeden ze sousedů šťastným ,,kmotrem" zcela nové várky koťat. Slovo dalo slovo a jak trošku povyrostla, šly jsme si vybrat. 

Geraldova hra - Stephen King

Pro Jessie Mahout Burlingamovou zatmění slunce, které prožila, coby dvanáctiletá u jezera Dark Score, nikdy neskončilo. Ojedinělý přírodní úkaz sledovala z bezpečí tatínkova klína, a to co ji při tom tlačilo do pozadí a znemožňovalo pohodlně se usadit, rozhodně nebyla rukověť tesařského kladívka. Sexuální incident svojí závažností - v porovnání s tím, co se občas stává ,,tatínkovým holčičkám" - srovnatelný s ukopnutým palcem. Přesto ovlivnil celý Jessiin život.

Blízké setkání kočičího druhu

Osud ke mně byl, v tomto směru, štědrý a přes mé chabé a tudíž nepodstatné protesty, mě oblažil hned několika domácími mazlíčky. Na začátku byl kočičí princ Šmudla, který u nás skončil díky kamarádčině alergii na kočky. Ne snad, že bychom předtím neměli žádné zvíře, bydlím na vesnici, kde pes a kočka jsou téměř neodmyslitelnou součástí každého domu. Už dlouho před Šmudlou jsme měli vlčáka Maxe, ten je ale spíš tátovým miláčkem a kocoura Dominika, letitého veterána, který byl ve středním věku už v době, kdy k nám nový kocourek přišel, a který stejně jako Max patří k domácnosti mých rodičů. K nám nahoru zavítal málokdy.

Kouřová

Vztahy a zvlášť partnerské, nikdy nejsou černobílé
a Fénixe musela z té věčné sebeobnovy strašně bolet hlava

 
Podléhajíc vizi,
co v popelníku zmizí
a s dýmem cigaret
opustí můj byt

- puzzle skládané z popela,

vnímaná avšak neznělá -

chci barvy

černobíle roztřídit.

Noumálně Uďo...

Úvodem si dovolím parafrázi citátu úžasného pana Neffa:

,,Doba je mimo jiné definována i tím, co pokládá za normální."

Dvorana zvrhlosti Ondřej Neff

Slovo normálnost pro mne, člověka rozporuplného přesto otevřeného, ze všech sil se upínajícího k poblikávajícímu majáku rozumu, představuje jakousi širokou deltu, rozprostírající se mezi všedními starostmi typu - jak přečkat týden před výplatou, přes poněkud bizarnější - jak vyjít a nekrást, až po sledování podivuhodných přemetů naší politické manéže. Kauza pana Ratha tak pro mne nenabývá osudovosti vrcholku ledovce, ale stává se pouhým potvrzením, že je vše při starém.

Co když...

Ač nepálená z hlíny, přesto spálená,
doteku smirku znalá, nabroušená..
Kámen ohlazený, dvakrát nevstoupíš,
nevěří na zázraky a myslí si: Co když...

Rakovina - Karel Kryl

Zní hlasy soudních znalců a padlých andělů,

řvou ústa slavných starců z reklamních panelů

a jaro karty míchá pro záda shrbená

a přetěžko se dýchá, a svítí červená...

Ach, ty hormony!

22. dubna 2010

Jednou za mnou přišla dcera celá uslzená. Srdce se mi sevřelo lítostí nad mými "nebohými, nedoceněnými" dětmi. Soucitně jsem se zeptala: "Co se ti stalo, broučku?" Po záplavě slz a hlučném vysmrkání pronesla dramaticky: "Já nejsem holka!" Srdce mi vynechalo a ve vteřině mi proběhla hlavou všechna výchovná pochybení, jichž jsem se kdy dopustila. Hlasem sevřeným obavou jsem ze sebe vypravila: "Proč myslíš?"

Následovala další záplava slz, delší než předchozí. Po efektní pauze z ní vypadlo: "Protože mám strašně chlupatý ruce." (Po důkladném prozkoumání jsem objevila asi deset chloupků viditelných jen s lupou)

Salome - Karel Kryl

Něžná i proradná, krutá i bezradná,

plamen i červánek, ďábel i beránek,

cukr i sůl.

U vůně hřebíčku, u rytmu střevíčků,

císař mi dnes slíbil, za tanec přislíbil

království půl....

Nejsme klony - naštěstí!

Slovník cizích slov na téma originalita hovoří velmi stručně. Jiný význam tohoto slova zní - původnost, svéráznost, osobitost. Často slyšíme výzvy: buď originální, neopič se, stejně jako ocenění: ten je tak originální. Myslím, že význam slova originalita je mylně chápaný a často přeceňovaný. Co je vlastně originální?

Pláče cello nebo zpívá?

Volné variace na téma - Za čelem

Bez Tebe není celá
i když by strašně chtěla....

A přece mě těší !

Při zpětném čtení svých básnických pokusů, upadám vždy znovu do rozpaků. Poezie nebyla nikdy mým výsostným žánrem, nejsem znalcem díla Verlaina, Willona, Skácela, o hlubší znalosti kubismu, expresionismu či existencionalismu, nemůže být ani řeč. Mým nejoblíbenějším autorem byl v posledních patnácti letech Stephen King, a přestože jeho knihy pokládám za jednu velkou báseň, myslím, že to není ta nejlepší průprava. Občas se ozve jakási moje pragmatičtější část a říká... "chováš kočky a pokoušíš se o verše, holka tys v pr... v krizi!!!...

Naštěstí, nebo možná bohužel, nepromlouvá příliš často.

Sandonorico

Bludy z nudy aneb

 Pohled dovnitř nemusí být zrovna líbivý

Tak nějak z nudy, s minimem sebelásky,
nechala bludy ať tahaj za provázky
zmámenou loutku, v ní cosi bije
bolestně ostře, na hraně parodie.

Psáno vařečkou

Prý cpu do básně pojmy, jak šišky do husy, vařečkou.
Je to možné, ale i kuchařky mají srdce.😉

Chvála průměrnosti

Otevřený dopis Múze
(vážně - nevážně)

Průměr se poloměru koří,
hold vzdává trefě do černého.
Litanií vleklou nahradí žehrání
na schopnost, touhu, mysl
jež úmorně se noří
do mělkých vod
a nenachází Jména.

Jedno z mnoha

Vánoční pro koťě 

Robin přišla se soumrakem a odešla s deštěm

Na kličku

Podzimní loučení

Kruhy

Kruhy v kruzích viděné z nadhledu
připomínají spirálu

Před usnutím

Zátiší s budíkem

Stejně..

Pořád mi scházíš,
šeptám do polštáře
v tichu na rozhraní.

Nezvaný host

Neklepe třikrát,
jak je ustáleným zvykem,
přichází bez pozvání.
Okapy laská promodralou dlaní,
oči chladí mřížovím.

Bylo to tak?

Opravdu to tak bylo, nebo to byl jen sen?
Těžko říct...

Sen se mi zdál
o růži a prstenu,
slavíku z perleti,
o dívce schované
do slov a slovíček
napůl pro dospělé,
napůl pro děti.

Žába

Hříčka od rybníčka

Tak třeba žába...

Jeví se

jak kousek sulcu

na míse,

rosol s očima

nevábného zbarvení.

Praktická

Hříčka na cestě

Na procházce časem

o kořen zakopla jsem,

bludný, pokroucený.

Chci se vrátit zpátky!

Jenže kolovrátky

spřádající osud

nejsou k zastavení.

Podává se káva..

Pod jabloní

Lokální přeháňka
snáší se na stůl,
do vlasů, do trávy...
Vločky, co zabloudí,
roztají v černotě
u dna dvou hrníčků
s patinou od kávy.

Znalec

Písmeno k písmenku
smolím na linky,
dovnitř se obracím:
Aspoň malinký
polibek na čelo
prosím dopřej mi!

Malá noční...

dokořán oči
nevidoucí
hrdlo vystlané plyšem