15. 6. 2010

Léčení duchem - Stefan Zweig

První část knihy Léčení duchem je věnovaná F.A.Mesmerovi a naprosto mne uchvátila. Stejně jako zámořské plavby v Magellanovi, podobně i dějiny psychoanalýzy jimž je věnována tato kniha, mne nikdy nijak zvlášť nezajímaly. Znovu mně však pan Zweig dokázal nadchnout svým neokázalým, srozumitelným a hluboce lidským přístupem, stejně jako zajímavě zvolenými postavami.

14. 6. 2010

Bordel v bytě - šťastné dítě

14.května 2010 

Udolaná počasím, vztahy a financemi, v náladě hluboko pod bodem mrazu,
rozhodla jsem se vylepšit si náladu důkladným úklidem. Jak naivní!!!
Vypozorovala jsem totiž určitou spojitost mezi stavem svého nitra a stavem domácnosti a zadoufala, že to bude fungovat i tentokrát a nastolím řád vně i uvnitř. Chyba lávky!

Konec dobrý, všechno dobré

4. května 2010 

V pátek nepřišla domů moje nejmilejší kočka. Shannon. Domácky Šena. Ta, která na mém blogu již jednou vystupovala. Ta, která se nechala unést dojmy natolik, že vypadla z otevřeného okna. Říká se jaký pán takový krám. Asi na tom něco bude. Šena přitahuje průsery stejně jako já. Ani v sobotu ráno nestála za dveřmi a v mém srdci se uhnízdil strach. Řeknete si proč ta panika? Kočky se přece toulají. Kdyby šlo o kteroukoli jinou z našich čtyřech koček, souhlasila bych. Šena, můj věrný společník, je však kočka domácí nejen druhem ale i založením. Před nocováním pod širákem dává přednost pohodlí domova. V kuchyni na lavici má svůj osobní polštář, na kterém se po nocích rozvaluje.

7. 6. 2010

Dva cizinci

Stěny z hvězd, závěsy zlaté
prostěradla v barvě nebe,
povlečení se srdíčky,
dva cizinci vedle sebe.

1. 6. 2010

Moje galaxie

Vzpomínám, vracím se zpět
do časů krásných plných smíchu,
kdy dcerám rok byl,dva,pak pět
a zase slzím, bez ostychu.

27. 5. 2010

Co řeklo srdce..

Šedé dny, bezesné noci,
toužím překonat ten pocit,
ale už mi není dvacet,
odpustit dá hodně práce.

22. 5. 2010

Vrátím se a políbím tě...

Temný obrys za závěsem.
Oči rozšířené děsem,
srdce ztichlo,dech se úží,
nabízí mi černou růži.
Úchvatná tvář plná zvůle,
křičím...znám tě!

20. 5. 2010

Mobil + debil = katastrofa!

Nebudu se zamýšlet nad výhodami či škodlivostí mobilů. O tom všem bylo již popsáno mnoho stran. Z vlastní zkušenosti však mohu potvrdit, že se mobil, v rukou zbrklého, nerozumného jedince, může změnit ve zbraň hromadného ničení.
Alespoň vztahy zabíjí dokonale!

26. 4. 2010

Miliony buněk zemřou!!


Ne, nebudu psát o dalším živočišném druhu, který překonal kritickou hranici a blíží se bodu vymizení z povrchu zemského. I když vlastně... přesně o tom psát budu! Řeč je o mých mozkových buňkách živořících na okraji šedé kůry mozkové a opouštějících mne po tisících, ševelících na rozloučenou své tiché a nezvratné sbohem a šáteček!

22. 4. 2010

Ach, ty hormony!!



Nedávno za mnou přišla dcera celá uslzená. Srdce se mi sevřelo lítostí nad mými "nebohými, nedoceněnými" dětmi. Soucitně jsem se zeptala: "Co se ti stalo broučku?"
Po záplavě slz a hlučném vysmrkání pronesla dramaticky: "Já nejsem holka!"

6. 4. 2010

Den poté

Že bude oslava velikonoc třeskutá, jsem po předchozích zkušenostech s prožíváním těchto svátečních dnů víceméně očekávala, viz. předchozí článek Dejte vejce malované. Ovšem to, co se u nás dělo, bylo moc i na mě.

31. 3. 2010

Dejte vejce malované...

Aneb - To zas bude v álejích nablito!

Ne, nemám ráda velikonoce. Nechuť k nim se datuje z dob dětství. Rodičům přišlo žertovné vpustit na velikonoční pondělí do domu jakkoli velkou skupinu koledníků, v kterýkoli čas mezi šestou ranní a čtvrtou odpoledne. Otrávená a otlučená jsem si přísahala, že já taková coby rodič nebudu. Čas utekl jako voda. Ještě pár let a budu mít dospělé dcery. Naivně jsem se domnívala, že s věkem přijde odpovědnost a dcerušky přejmou na svá bedra povinnost nechat se na velikonoce zmydlit a ještě při tom rozdávat vejce a úsměvy. Myslela jsem, že já sama se stanu jen jakousi stínovou postavou v pozadí zajištující obarvení vajec, upečení mazance a hlídání domovního zvonku.
Jako většina předpokladů v mém životě samozřejmě ani tento nevyšel.

23. 3. 2010

Škola aneb Tohle my jsme nebrali!

Dlouho, chce se mi říct až příliš dlouho, jsem žila s představou, že jsem normální, průměrně vzdělaná bytost s průměrným přehledem. Opak byl pravdou! Vše vyplulo na povrch v momentě kdy mne dcery požádaly abych se s nimi učila. Prý jim to tak lépe leze do hlavy. Možná ale jen usoudily, že mi kapka informací neuškodí.

22. 3. 2010

Bratr Thomas - Dean Koontz

Odd Thomas se po nedávných dramatických zážitcích a ztrátě milované Stormy uchýlí do zdí opatství svatého Bartoloměje. Hledá zde klid a odpočinek. Klidné dny končí v momentě, kdy se objeví bodachové. Odd Thomas má totiž jednu zvláštní vlastnost, či spíše nadání. Vidí zemřelé, kteří doposud ať už z jakýchkoliv důvodů pobývají jako duchové v tomto světě. Snaží se jim pomoct a povzbudit je na jejich cestě do jiného světa. Bodachové nejsou ani tak duchové i když jejich podstata je stejně nadpřirozená.

18. 3. 2010

Amerigo Magellan - Stefan Zweig

Musím přiznat, že doposud mne nikdy nenapadlo přemýšlet, proč se Amerikajmenuje právě Amerika a pokud jsem to kdysi věděla, už mi to dávno vypadlo z hlavy. Až v této knize jsem se dočetla, že se jmenuje poAmerigu Vespucci a to ještě omylem, anebo spíše díky celé řadě omylů.

Tma - Ondřej Neff

V pátek 17. dubna 1998 započala nová historie lidstva. Elektřina, do té doby jedna ze samozřejmostí civilizovaného světa, přestala fungovat. Spolu s ní i motory aut a vlastně veškeré přístroje a stroje fungující na bázi elektřiny. Celý svět se jakoby zastavil.

16. 3. 2010

Balada o Kornetovi a dívce - Marta Kubišová



Ve svitu loučí stín se stínu leká,
nad hradní dvůr mrak tiše vplul,
když dívky pláčou muže válka čeká,
noci zbývá jen půl.

Ukolébavka - Karel Kryl


Spinkej synáčku spi
zavři očička svý
dva modré květy hořce,
jednou zšednou jak plech,
zachutná tabákem dech
a políbení hořce.
Na zlomu století
v náručí zhebkne ti
tvá první nebo pátá,
než kdo cokoli zví
rány se zajizví
a budeš jako táta.

15. 3. 2010

Slon v porcelánu

Jednoho dne mně dcery v mimořádně vstřícné náladě předvedly své blogy, nebo spíš to z nich, co mohu jako matka s omezenou inteligencí a zastaralými názory pojmout a pochopit. Semínko padlo na úrodnou půdu a začalo klíčit. Nepřipadalo mi, že bych měla co prezentovat. Netrpím žádným zvláštním nadáním. Nepočítám-li abnormální schopnost dostávat se do neuvěřitelně pitomých a trapných situací.

10. 3. 2010

Peníze

Peníze

V srpnu jedeme na dovolenou do Egypta, pochlubili se známí.
V mém srdci zahlodala závist .To je dovolená, jak má být! Moct tak jednou
dopřát své rodině něco takového.

8. 3. 2010

Tři rady začínajícím blogerům


Po dvou měsících "zkušeností" s blogem a potom co jsem se dopustila všech chyb, kterých je možné se dopustit a několika zcela nemožných, bych formulovala své rady takto:

3. 3. 2010

Divný kníže - Karel Kryl


Jel krajem divný kníže a chrpy povadly,
když z prstů koval mříže a z paží zábradlí,
on z vlasů pletl dráty, měl kasematy z dlaní
a hadry za brokáty, zlá slova místo zbraní.

Tak jenom pojistit - Karel Kryl

Tak jenom pojistit a nechat zadní dvířka,
hrát dvojí, trojí hru a o čtvrtou se snažit,
bambitku odjistit a dožíti se zítřka,
vždy státi na výhru a zmrtvýchvstání zažít.

Hle jak se perou - Karel Kryl

Tak hle jak se perou,
jen pohleďte na ně,
jak úplatky berou
a svrbí je dlaně,
tak pohleďte na ně,
jak zatančí tance,
když namísto daní
jim dají kus žvance.

Tekuté písky - Karel Kryl

Jak je to hezké, když se někdo žení
jak je to smutné když se někdo vdává,
gumový kotouč bije do hrazení
chybějí karty, nikdo nepřihrává.
V ruině fasád skrytých za lešení
přestárlý mladík za kvartýr a stravu,
vlečem se časem, zpola udušení,
v tekutých píscích, guberniích mravů.

1. 3. 2010

Nosorožec - Karel Plíhal

Přivedl jsem domů Božce
nádhernýho nosorožce,
originál nosorožce
koupil jsem ho v hospodě.
Za dva rumy a dvě vodky
připadal mi velmi krotký,
pošlapal mi polobotky,
ale jinak v pohodě.

Vánoční - Karel Plíhal

Když rozdělám radiátor
ústředního topení
vykoukne z něj aligátor
a hned zuby vycení.
Táže se mě co se děje,
že se v bytě netopí,
na zácloně sprostě kleje
nachlazenej netopýr.

25. 2. 2010

Oblíbené pasáže z knih Stephena Kinga


Toto je místo mezi, kde stíny jsou zrušeny a čas zadržuje dech.

Pocit skutečna je totiž subjektivní, že? Když si tohle člověk uvědomí,
jak může vědět, že není postavou v příběhu nějakého spisovatele, nebo
prchavou myšlenkou v hlavě potulného bezdomovce, nebo nepatrným
smítkem v Božím oku?

V zimě v letech 1984 - 1985,kdy se Eddieho heroinový návyk v tichosti
kradl přes hranici ze země Rekreačních drog do království
Fakt mizernejch zlozvyků.
Temná věž - Zpěv Suzannah

23. 2. 2010

Citáty - nezařazené

Tajemno je to nejkrásnější co můžeme zažít. Je to zdroj veškerého
opravdového umění a vědy.
Albert Einstein

Situace se rapidně blíží bodu kdy je průměrného Američana snazší
přeskočit než obejít.
David and Leigts Eddings Pláč padlých andělů

Podřízení kroužili kolem svých šéfů jako masařky kolem fekálií.
Michael Marshall

Když se čtyři spojí, aby se spikli jsou tři z nich úplní pitomci a ten
čtvrtý je agentem vlády.
Duncan A. Luman

Citáty o dětech, rodičích a věku


Zvolna začínala chápat celou tu mateřskou lásku, která dokáže udělat
z rozumných lidí blázny a z beránků dravé šelmy.
Eillen Goudeová Oddané sestry

Rodič, který by byl schopen vidět své dítě tak, jaké skutečně je, by potřásl
hlavou a řekl: Vilík nestojí za nic, prodáme ho!
Laecock

Kdo dal život dítěti, stává se jeho dlužníkem.
Fabre