Znalec

Písmeno k písmenku
smolím na linky,
dovnitř se obracím:
Aspoň malinký
polibek na čelo
prosím dopřej mi!

Malá noční...

dokořán oči
nevidoucí
hrdlo vystlané plyšem

Po ránu na ránu

Z milosti! aneb 
Některá rána se musím sama sobě představit)

Sedlinu kalného rána
tužkou rozvířím.
S výrazem mdlobným
rozjímám,
zda budu a kým
v dni čerstvě
oblečeném.

Nečitelný

Říkáš snad
a myslíš
ano,
možná
ne
znamená?

Vypečené léto

8.dubna 2010 

Nejenom nemoc, i úraz dokáže pěkně zkomplikovat život. Zdraví jsem dlouho brala téměř jako samozřejmost. Do té doby než mě úraz položil na záda. Obrazně i doslova. Ani nevím, jak se to stalo. To je pro náhlé obraty v životě typické. Vykračujete si pěkně životem a najednou padnete na hubu. Já tedy na záda. Ve víru tance mi vypadlo koleno. Odborně luxace pattely.

Chladný plamen - Dean Koontz

Hlavní hrdina Jim Ironheart je obdařen zvláštním darem. Má schopnost předem vytušit, kdy a kde dojde ke zločinu či nehodě a díky tomu může zachránit nevinné oběti. Vnitřní hlas, který jej vysílá na tyto záchranné mise je však podivně selektivní. Jim o původu tohoto hlasu nepřemýšlí. Domnívá se, že k němu promlouvá Bůh.Při jedné záchranné akci se setkává se s novinářkou HollyThornovou. Ženou, která prožívá osobní krizi. Vlastní život jí připadá neplodný a práce novinářky neuspokojivá, stejně jako osobní život. Na Holly Jim silně zapůsobí, přestože anebo právě proto, že se jí nepodařilo získat o něm žádné bližší informace. Jim netouží po popularitě, nechce se stát hrdinou. Jakéko-li dotazy na své soukromí zdvořile odmítá. 

Maminčina skříň

V divadle skříňovém
rozhrnu oponu
z šatů a kabátů
nenošených.
Vzory se protáhnou,
rukávy ožijí,
chřestění ramínek
zazní jak smích.

Tři vyvolení - Stephen King

V druhém dílu ságy Temná věž se pistolník probouzí na pláži Západního moře. Společnost mu dělají podivní tvorové podobající se humrům - humroidi, jak je nazve. Tito tvorové Rolanda napadnou. Přichází o prsteník a ukazováček pravé ruky. Podaří se mu uniknout, avšak z poraněné ruky se šíří infekce. Roland veden instinktem přichází postupně ke dveřím stojícím na pláži. Na prvních dveřích je nápis Vězeň. 

Pistolník - Stephen King

Muž v černém prchal přes poušť a pistolník mu byl v patách. Tak začíná první díl sedmidílné ságy Temná věž, inspirované básnickým vyprávěním Roberta Browninga Childe Roland přišel k Temné věži. Poprvé se setkáváme s Rolandem Deschainem z Gileadu, synem Stevenovým, posledním pistolníkem Středosvěta. Jediným žijícím potomkem starobylého rodu Eldů.

Spolčení hlupců - John Kennedy Toole

Hlavním hrdinou humoristicko - satirického románu Spolčení hlupců je Ignácius Reilly. Postava doslova monstrózní a to jak zjevem tak svým světonázorem. Ignácius žije v domě se svojí matkou a veškerý čas tráví poleháváním a sepisováním nesouvislých kapitol svéhopojednání o morálním úpadku současného světa, popřípadě uvolňováním své pylorické záklopky.

Letní rána

Aneb 
Jitra zde nejsou tichá

Ostrov

Jen tak při psaní zpráv...

Čas

Vlákna nepoddajná
čas neúnavně spřádá,
v obrazy pestré
přetváří klubka nití.
Příze se třepí, trhá..
uzlík konce sváže.
Rub tkaniny žití.

Krásné lži

Zalži mi ještě
jak ty lhát umíš,
ještě mne líbej,
 pohledy hlaď.

Povánoční

aneb do výplaty daleko

Potměšilé, snědé tváře

tří osiřelých buráků

smějí se z misky ovinuté

vzorem abstraktním.

Kolotoč v hlavě,

vítr v kapse,

pod ubrusem

pocta oběti němé,

růženec ze šupin.

Pokoj s otazníkem

Vcházím jako už tolikrát
dveřmi s obrázky ze žvýkaček a
varováním: Pozor cizí území!
Důvěrně vrzne práh,
přes varování sevře mi
hrdlo nejasný pocit ztráty.

Černá hodinka

Předvánoční čas otevírá stavidla vzpomínkám

na ty, kteří už s námi nejsou.

K šípku a ještě dál...

V květnu tohoto roku, v situaci, kterou je možné výstižně popsat jako stokrát nic umořilo vola ( obzvlášť ten vůl sedí!) jsem se poprvé dopustila těžkého zločinu na poezii. Spáchala jsem báseň Vrátím se a políbím tě. Její slova mi stále zněla hlavou, jako bych sama sebe proklela. Následovaly další a další rdoušené verše - zaříkání proti uhranutí.

Pohled z okna

Čelo mi chladí dotek skla,
můj horký dech se na něm sráží,
zastíní mlhou pohled ven.
Prstem se v dechu sraženém
nakreslit srdce snažím.

O myších a lidech - John Steinbeck

Novela O myších a lidech vypráví příběh dvou přátel, Lendy a Jiřího, putujících za prací z místa na místo. Jejich největším snem je vlastní farma, malé hospodářství, které by bylo jen jejich a oni se tak stali vlastními pány. Život jim znepříjemňuje Lendovo postižení. Je to ve své podstatě hodný a pracovitý člověk. Bohužel však trpí duševní poruchou, či spíše zaostalostí, takže je rozumově na úrovni dítěte. V kombinaci s jeho až nelidskou sílou je to zdroj neustálých problémů do nichž oba přátelé znovu a znovu upadají a které již Jiřího nebaví řešit. Přesto však přítele neopouští i když mu mnohdy jeho tupost vyčítá.

Obyčejný příběh

Řekl: nic není zbytečné!
A ona věřila.
Usmál se...ve víně je pravda.
Tak z číše upila.

Bouře

 Na krajinu se složil stín
jak lehký závoj z pavučin.
Slunce skrývá mrak barvy kouře,
stromy se klaní, přichází bouře.

Jak si snížit sebevědomí snadno a rychle

15. dubna 2010

Jednoduše, navštivte fotoateliér tak jako já. Mé doklady si po čase vyžádaly aktualizaci. S tím pochopitelně souvisí i nová, aktuální fotografie. Popis toho jak má tato fotografie vypadat, včetně povoleného počtu mm nad hlavou, směru pohledu a doporučeného výrazu zabral půl stránky A4 psané velmi drobným písmem.

Nostalgie

Lituji toho, co se stalo
i všeho co se nestalo,
z léta zbývá jen tak málo,
na cesty ptáky vyslalo.

Pocity

aneb - lovy beze zbraní

Jsem zatrpklá mořská víla
tančící na žiletkách,
volavka zasmušilá
křičící v bažinách,
bílá velryba čekající na harpunu,
oběť smířená, jež vítá strunu,
co konečně jí zláme vaz.
Špatně navržená hráz
co nechrání, jen předstírá,
napružená tětiva
toužící vypustit svůj šíp...

Pod jabloní

Paměť je jako studna,
co do ní padne nevidíš,
leží to kdesi u dna
a objeví se jen když spíš.

Neutrální

Proč mám pocit, že má mysl sevřená je obručí?
Proč jinak cítit a jinak jednat. Jak rozum poručí.
Dny překonávám jako vlny v urputném snažení,
však neznám směr, nevidím cíl či aspoň znamení.

Prozření

Zamlklé bdění, neklidné sny,
probdělé noci, nevlídné dny.
Jitra tak kalná, večery chladné,
zraněná duše bez víry chřadne.

Léčení duchem - Stefan Zweig

První část knihy Léčení duchem je věnovaná F.A.Mesmerovi a naprosto mne uchvátila. Stejně jako zámořské plavby v Magellanovi, podobně i dějiny psychoanalýzy jimž je věnována tato kniha, mne nikdy nijak zvlášť nezajímaly. Znovu mně však pan Zweig dokázal nadchnout svým neokázalým, srozumitelným a hluboce lidským přístupem, stejně jako zajímavě zvolenými postavami.

Bordel v bytě - šťastné dítě

14.května 2010 

Udolaná počasím, vztahy a financemi, v náladě hluboko pod bodem mrazu,

rozhodla jsem se vylepšit si náladu důkladným úklidem. Jak naivní!!!

Vypozorovala jsem totiž určitou spojitost mezi stavem svého nitra a stavem domácnosti a zadoufala, že to bude fungovat i tentokrát a nastolím řád vně i uvnitř. Chyba lávky!